Proč vzdělaní muslimové touží po právu Šaria spíše než po vývoji evropské kultury? Co jim

12. 01. 2019 23:07:17
v našem konceptu chybí? V čem vnímají, že evropská kultura není tím čím se ohání, tj. že už přestává stát na židovsko - křesťanských základech? Může prostoupení kultur vést k návratu do rovnováhy nebo k chaosu?Doba postinformační.

Tyto poznatky mám ze čtyř naprosto různých zdrojů: Z ústního vyprávění čtyř různých vzdělaných muslimů, se kterými jsem se osobně setkala a potom s jednoho rozhovoru v diskusním pořadu na internetu (video). Myslím si, že pravdu mají částečně. Evropa stále stojí na úctě k jednotlivci atd. a to je velká výsada právě křesťanství. Jak i píše i pan Konáš v komentáři. A je pravda, že v tomto kontextu stále učí předpokládám většina učitelů na základních školách i gymnáziích v rámci občanské výchovy, výchovy ke zdraví atd.

Téma článku se netýká toho, čím křesťanství přispělo pozitivně do vývoje naší společnosti a toho, co zde můžeme stále (byť často nevědomě) s radostí a úctou sledovat, ale právě toho, kde ztrácíme.

Je také pravda, že každé náboženství se považuje za to nejlepší a tak je jasné, že muslimové chtějí pomuslimštět i křesťany - minimálně k tomu vytvořit dostatečný prostor proto, že považují své náboženství za lepší, stejně tak jako naopak křesťané.

Všechny kultury jsou ohroženy konzumismem, včetně islámské!!!, což se projevuje všude na světě. V tom islám nemá šanci přinést nic nového. I Japonci podlehli. Článek se snaží zamyslet nad tím, kde by se pro rozvoj naší kultury dalo užít islámu jako reflexní plochy - jako zrcadla pro další slepá místa, která ve společnosti máme. A kde naopak se muslimské autority potkávají přesně ve stejných bodech s našimi křesťanskými autoritami Čech:

Je pravda, že posun od mravního řádu Mojžíše (desatero) v praktickém životě a i v zákonodárství nastal už v průběhu šedesátých let minulého století a děje se dále. Není tak moc odsuzovaná nevěra. pýše se říká někdy i v hraničním provedení "zdravé sebevědomí" , kradení "optimalizace nákladů" atd. Je pravda, že postmoderní společnost vyhnaná do extrému relativizuje zcela vše - vše je jen úhlem pohledu. A filosofie, která sloužila jako imunitní systém vůči předsudkům v době starověkého Řecka i později, se postupně stala omluvou ledasčeho. Z metodického nástroje k diskusi o Pravdě se stala se výchozím i konečným bodem diskusí (tj. získala povahu ontologickou). Mysl schopna zargumentovat cokoliv, dostala prim (nikoliv svědomí). Došlo do takového kolapsu, že platí paradigma "Pravda je, že Pravda není", není žádné měřítko poměřování. Kolaps je také popisován jako "sémantický kolaps" v tom, že není možné říci lháři, že lže, není možné nic ničím poměřovat. Postfaktická doba je už jen vyústěním.

Populistická tendence je dalším vyústěním - protože za Pravdu je považované to, co si myslí většina, nikoliv, že by to bylo poměřované nějakými vyššími principy. Mravností. Duchovním rozměrem. Pravdou. Navíc Pravda se relativizuje postupujícím 1) vědomým lhaním části společnosti 2) relativizací všeho 3) koncentrací na to "mít se dobře", "zajistit primárně finančně svoji rodinu, hodnoty jsou až na xtém místě". Dětská youtubevidea (většina z nich) jsou už jen vyšumělou konzumní polívkou bez obsahu.

Budete se možná divit, ale nejzajímavější žačce jedné třídy, která je napůl Egypťanka, vadí právě toto. Humor a kamarády má jak zde, tak v Egyptě, ale v Čechách jí chybí právě to spění k nějakým ideálům. Chybí jí duchovní rovina společnosti. Vidí své vrstevníky, jak leckdy (ne všichni) kloužou po povrchu a jak jim není umožněna žádná záchytná rovina společnosti kromě upřímné snahy učitelů. V naší škole je toto dobré směřování a právě ona ať je jakákoliv debata o čemkoliv, přichází s hlubšími otázkami. Ale v rámci společnosti jako takové (státu) vnímá negativně sekularizaci, která boří i to, na čem dobrém společnosti stojí. Je potom zcela pochopitelné, že vzdělaní muslimové tento problém jen více ukazují právě tím, že by toužili po Řádu založeném na duchovních principech. A že touží po tom, aby pokud možno, aby když se rozmnoží, měli možnost i ovlivňovat evropské zákony. Pozor! Nemluvím zde o muslimech, kteří by chtěli zavádět mocenské zákony vůči ženám (vlastnit je), nějaké násilí apod. Mluvím zde o kultivovaných vzdělaných muslimech. Právě i ti neustále čerpají inspirace svého konání v Koránu, ale i v právu Šaria, které popisuje ctnostný život. A aby toho nebylo málo - posun práva kritizují i přední čeští kněží. Vzpomenu právě na pátera Kodeta, který velmi kritizuje odklon v našem slovníku od Mojžíšovských přikázáních s tím, že se to tak nějak v naší společnosti nehrotí, v reálu politiků a businessmanů (vzor náboženství hdp) dokonce otočilo v opak.

Považuji za skvost Ježíše Krista hodnotu odpuštění a pochopení jednání v konkrétních situacích. Na druhou sekulární (nikoliv křesťanská!) stranu zcela relativizace všeho, která se čím dál více děje, je ničivá a rozumím muslimům, ale i v celkovém vývoji světa, že je islám určitou protiváhou. Proto, že se o něm mluví. Bude zajímavé, jak se s tím společnost popasuje tak, aby toto napětí využila konstruktivně v další pozitivní vývoj lidstva.

Je samozřejmě jasné, že muslimské vystřízlivění ze sekularizované společnosti ve velkých městech nahrazované posléze extrémním islámem není cestou. Ale hledání určité rovnováhy na celém světě je tématem důležitým. Pro muslimy je například nepřijatelné (je to přímo zapsané v textu!), aby se na polích nepěstovaly potraviny, ale energetické plodiny a to tím více v situaci, kdy tak jak tak tu půdu využíváme nadměrně. Jiní muslimové se snaží v islámu hledat odpovědi na to, zda je v Řádu ekonomika založená na růstu růstu s generací peněz nepodložených žádnou hodnotou (půjčování si z budoucnosti). Mají to tak i někteří křesťané. O křesťanech se řekne "jo, je to hezké, že si žijete svoji víru a neotravujete s ní" a zároveň se kritizuje určitá zastaralost její struktury (a pochopitelně i některých středověkých přežitků). Nediskutuje se o určité protiváze a hledání rovnováhy v oblasti sexu atd.. Křesťané jsou braní jako odumírající kuriozita. A zároveň jsou křesťané určitou částí národa nenáviděni na církevní restituce, jsou považováni za vyžírky. Přestože moudrost Ježíše zpochybňuje jen velmi málo kdo, z křesťanského odkazu si někteří vybírají jen to, co se jim hodí, zbytek hodí do nádoby "náboženství mě nezajímá" i když to patří do žité evropské etiky. Jen některé školy si udržují i hlubší vnímání tradic, židovsko - křesťanské kořeny a i obrovského poslání Ježíše Krista (bez ohledu na to, jak věřící ho vnímají jako Syna božího). Muslimové jsou ve své společenské organizovanosti v Čechách chaotičtí a ortodoxně (někdy naopak až přehnaně fanaticky) je jich praktikujících v Čechách 20%., Jinde v Evropě jsou na tom jinak. Nedá se říci lépe - kromě organizace zde nechávají se ztratit řadě problematických muslimů.

Problematika není jednoduchá, ale vnímám, že tématem nejsou jen otázky organizačně-právně-politické v rámci dodržování Dublinu a nutnosti svobody v rámci i možnosti žití křesťanských svátků i na veřejnosti a ve školách (i kdyby v budoucnu převážilo i u nás obyvatelstvo islámské), protože krásné slavení svátků je vždy pozitivní a máme židovsko - křesťanské kořeny. Jiná rovina je právě rovina hledání rovnováhy mezi tím, kam jsme se v rámci sekulární posmodernistické a postfaktické společnosti s prvky dekonstrukce dostali a zda není čas podívat se na to, zda některé principy, které jsme zrelativizovali, nestojí za to přizvat přísněji do našich životů. Nejen přísněji, ale živěji. V jaké rovině to má být uděláno povinně (otázka školství, zákonů apod.), v otázce podpory nějakého duchovního spění a kdo prostě půjde o nějaký přirozený vývoj, nedokážu odhadnou. Ani zda se rovnováhu podaří najít. A samozřejmě je otázka, zda by do Evropy proudili pomalu a zcela přirozeně umírnění vzdělaní muslimové, kde by i jejich děti měly šanci na práci v Evropě, nebo bychom dostali do komplikované situace západní Evropy, zejména Anglie, Francie, Švédska, Německa, částečně Rakouska.

A je otázka, zda by nám pomohlo hledat společnou řeč právě s blízkým východem i jako protiváha proti Ruské a hlavně Čínské expanzi, i když obrana proti Čínské expanzi je klíčová v tom nebýt líný pracovat, nechtít ruské peníze a neprodávat firmy (což se bohužel děje nejen v Čechách, ale i například v Německu!). Samozřejmě otázka vztahu Amerika - radikální Saudská Arábie, Amerika a další státy NATO je extrémně problematická.

Opět znovu připomínám knihu Rogera Scrutona, která je již rozebraná, ale udělala jsem z ní výtah:

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615581

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615835

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615793

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615799

Nejen v tomto kontextu je docela nabíledni, že multikuturalismus založený na nějakých extrémnějších praktikách (např. muslimové ze Saudské Arábie nebo Saudskou Arábií) v rámci jiné kultury není rovnovážné. Ale je otázka, zda křesťanská Evropa má dost vnitřní tradiční síly na to, aby se v rámci křesťanství dostala do mravní rovnováhy (což by byla jednodušší varianta - žít jednu kulturu místo chaotického multikulturalismu), nebo zda si vývoj vynutí multikulturní prostoupení s vnímáním toho společného v rámci různých náboženství. A zda to povede skutečně k pochopení univerzálního z náboženství a užívání si prostoupení dvou abrahamovských náboženství (tak jako v malém došlo k propojení pohanských a křesťanských Vánoc a v současné době kromě konzumu dárků a jídla je to právě v tradicích nejživější evropský svátek), nebo zda dojde ještě k většímu chaosu.

Každopádně po době kamenné, železné, industriální a informační filosofové a sociologové hovoří dneska o kolabsu informačního světa právě analytickou cestou. Protože informací je tolik. A lží tolik. Limitací není jen neschopnost analyzovat (do jisté míry se dá i naučit), ALE LIMITACÍ JE ČAS NA DOHLEDÁVÁNÍ I PŘEMÝŠLENÍ NAD PŘÍVALEM INFORMACÍ.

A doba kolabuje i na tom, že je konzumní a fachidiotská. A proto, že vládne populismus. Zkratky. Hovoří o tom, že jsme se posunuli do doby "postinformační", resp. DOBĚ MOUDROSTI. Mysl nemá šanci takovou kvantitu informací roztřídit a vyhodnotit(tím spíše, že média umožňují čím dál věší možnosti fotoshopu, vkládání lidem do úst, co nikdy neřekli, vkládání nedohledatelných informací apod.). Pouze návrat k Duši může vést k tomu, aby se lidé orientovali na to důležité a vrnění spousty nesmyslů na sociálních sítích, youtube videí, propagandy té či oné země, toho či onoho politika mohlo vejít právě do toho vrnění a neurčovalo vývoj společnosti tak zásadně, jako dnes. Zcela oddělení v rámci svého života (tvorba jen vlastních vizí i v kontaktu s Duší) je podle mě jen částečnou cestou (všechny ty plánovací a akční nové zdravé proudy). Kontakt se společností a soudržnost společnosti má být možná postavena na nových základech. Jakých, kromě znovu zdůrazňovaných osobních setkáních s lidmi a to zejména moudrými, v lásce žijícími statečnými lidmi, netuším.

To, co jsem si uvědomila je, že to jakýkoliv jedinec v rámci systému nemá šanci moc vyřešit, ani žádný politik. Bude to pravděpodobně spíše nějaký přirozený vývoj nás všech, které hodnoty a jaký vývoj budeme v každém okamžiku považovat na smysluplný a co pro to denně budeme dělat.

Alena Kulhavá

Autor: Alena Kulhavá | sobota 12.1.2019 23:07 | karma článku: 17.01 | přečteno: 1195x

Další články blogera

Alena Kulhavá

Rozdíl mezi klidem úžasu a vděčnosti za krásy planety a lidí a klidu v "porodních

bolestech". Jak jsem to nakonec vyřešila se svojí cestou do Afriky atd.? Jak se to obvykle děje v případě řešení dilemat?

12.1.2019 v 11:21 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 122 | Diskuse

Alena Kulhavá

Pokud my nebudeme skoro stoprocentně za vodou a roznášet plameny proměny, Apokalypsa

je téměř jasná. Proč? Jak hovoří statistiky a pohled z výšky? Kde se střetávají různé pohledy politiků a inspirátorů? Jak to vnímám? Ptám se v diskusi i vás.

11.1.2019 v 19:55 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 172 | Diskuse

Alena Kulhavá

Bestseler "Debordelizace hlavy" je cestou zprimitivnění k výsledkům. Bere v potaz hlavní

hodnotu člověka. Neřeší ale některé specifické osudy a neřeší situace, kde jsou výsledky vidět až za delší dobu a třeba i s otazníkem, který je právě smyslem takového života (jeho části). Neřeší ani smysl rozporu a neřeší ani

10.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 10.73 | Přečteno: 244 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tadeáš Firla

Kde jsou čínští křesťané?

V novém roce máme nové starosti a péči o sebe. Zdá se, že podobně jako syrské sirotky, tak i čínské křesťany přikryl sníh a odvál vítr. Jen zdánlivě. Ptáte se, kde jsou? Chceme je tady? Taky nás ohrožují? Zde je odpověď

18.1.2019 v 2:21 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 112 | Diskuse

Lenka Klímková

Šátková realita

„#SvobodnáVŠátku“ (#FreeInHijab). Nová kampaň twitterového účtu Světového dne hidžábu se tak nějak nepovedla...

17.1.2019 v 22:38 | Karma článku: 26.90 | Přečteno: 388 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 76 | Diskuse

Vladimír Havránek

Co říkáte na to, že Hrad se dlouhodobě snaží ovlivnit justici pane Čermáku?

Za to asi nemůže pražská kavárna, lepšoidi či křiklouni na ulicích. Bylo u nás již hodně prezidentů, ale v posledních letech si žádný nedovolil to, co současná hradní partička. Reaguji zde, neboť jako jeden z mála odmítáte diskusi

17.1.2019 v 19:26 | Karma článku: 27.09 | Přečteno: 576 | Diskuse

Irena Fuchsová

Zrušíme pošty, abychom mohli zvednout platy pošťákům

V úterý 15.1.2019 byl v MF DNES rozhovor s předsedou ČSSD a s ministrem vnitra, Janem Hamáčkem. Zaujalo mě, co říkal v tomto rozhovoru o poštách.

17.1.2019 v 18:42 | Karma článku: 21.42 | Přečteno: 527 | Diskuse
Počet článků 229 Celková karma 17.50 Průměrná čtenost 1002

Učím biologii, chemii, zeměpis, tvořivé činnosti, výchovu ke zdraví, hudební výchovu a vedu sboreček. Zároveň jsem poradcem ve zdravém životním stylu. Pomáhám lidem s redukcí váhy, chronickými onemocněními. Řešíme stravu, pohyb, relaxaci, psychosomatiku atd. Pořádám přednášky pro veřejnost a pracuji i v kontextu ekologie a udržitelného rozvoje. Zpívám, maluji, miluji hudbu, přírodu, medituji, začala jsem cvičit jógu, qigong. 

Najdete na iDNES.cz