Rozdíl mezi klidem úžasu a vděčnosti za krásy planety a lidí a klidu v "porodních

12. 01. 2019 11:21:55
bolestech". Jak jsem to nakonec vyřešila se svojí cestou do Afriky atd.? Jak se to obvykle děje v případě řešení dilemat?

Život je klid a vzrušení, radost i smutek, vše se střídá. Pokud žije někdo v malicherných či jakýchkoliv stížnostech, ubíjí život. Pokud si ale někdo "počasí nosí v sobě", ale zároveň je autentický ke svým emocím, které v případě nutnosti ho informují o tom, co má dělat nebo ho učí zpracovat nějakou náročnou záležitost, tak o tom je život.

Moc si užívám klidu a i trochu lehkého láskyplného vzrušení když

a) pozoruji krásy krajiny, rostliny,

b) pozoruji krásné výtvory lidí,

c) pozoruji zvířata,

d) pozoruji malé děti, jak si hrají či jak spí,

e) pozoruji dospělé lidi, kterak poctivě v životě s nějakou situací zacházejí nebo když se radují.

U toho všeho cítím příjemný teplý a světelný tok energie, lásky, jak chcete.

Jsou ale v mém životě i období, kdy řeším nějaký zajímavý problém a potom je nejen hlava, ale i celé tělo rozpálené velkým plamenem (a někdy naopak mrazem) k hledání řešení. Zapojuje se do něj celé tělo, ale hlava s intuicí a i vnímáním nejvíce. To není klid. To je mraveniště, silný proces a někdy i bolest z toho, že nevidím slepá místa. Nebo že vidím neřešitelné dilema a nevím, jak dále. Mám už ale i zkušenost, takže stačí, když člověk zůstane ve své poctivost a věci se hýbou dál. V poctivosti bytí v dilematu a hlídání zbytečného, hlídání zbytečných pocitů zmaru a i hlídání toku

V době, kdy se utvářely pohledy na migrační krizi (2014 -2016), jsem zcela prakticky řešila migrační krizi, setkávala se s odborníky a propojovala je. A mělo to smysl. Když bylo rok před volbami (2016-2017), pracovala jsem na koncepcích a později i práci s občany. Smysl to mělo v rámci utváření některých bodů programu, ale výsledek nikoliv globálně. Ale pro informovanost řady blízkých to také smysl mělo. A mělo to i smysl v rovině slavné věty Václava Havla: "Naděje není jistota, že to dobře dopadne, ale jistota, že má smysl to dělat". Teď jsou karty ložené. A mnohem sofistikovaněji než v době Karla Kryla:

https://tv.nrk.no/program/FBUA07007769/-visen-er-slutt-fengselet-er-der-vi-bor?fbclid=IwAR2Z3dh62f_is_iTvqXbgtCeAmYrgi1-34-eWcCohoGyZp7xPjlG2D7TWKk

Stejně (v otázce principů zápasu člověka), ale sofistikovaněji, protože jsme to skutečně my, kdo rozhodujeme více, než v jeho době. Ale přesto dost často lidé v určité fázi vývoje společnosti kdykoliv v historii i současnosti na různých místech světa volí populismus. Ve chvíli, kdy chybí hlubší než ekonomické spění, kdy jsou vyprázdněny hodnoty. Ale přesto lehká rekognoskace situace, komunikace mezi lidmi, vystihnutí milníků má smysl vždy, protože "Zlo je to, když slušní lidé neudělají nic."

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=658840

Přesně tak došlo k druhé světové válce. Muselo k ní dojít, ale byla bych bývala ráda, kdybych stála na místě Kryla, tehdy. Před válkou, kdy se věci teprve vyjevovaly. Letos od září jsem se intenzivně věnovala školství a opět zformulovala problémy, možnosti a po zcela praktických hledáních, jednáních a krocích zjistila mantinely možného. Studii poskytla potřebným lidem a dále dělám bez pocitu zodpovědnosti za budoucí generace s pocitem svobody a v lásce to, co mohu. Islám se znovuotevřel tím, že se mi ozval přední český arabista a je motivován mě vzdělávat v rovinách a souvislostech netušených (setkali jsme se již na dvě odpoledne a čekají nás další jednání).

Klimatickou změnu také řeším od září, ale tentokráte se objevila zásadní rovina

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=695849

Otázkou je - kudy dál v tvorbě krajiny a v setrvačnosti chudého světa v následování konzumismu. A otázkou je, zda je v rovnováze, abych se podívala do Afriky, Indonézie, Ameriky (ne v rovině peněz, ale v rovině rovnováhy ekologické). Sloni mě fascinují od puberty, organgutani už jako malou holku. Můj sen bylo si hrát si s orangutany. Teď jako dospělou by mi stačilo je pozorovat (ne v ZOO) a pokud bych někdy směla orangutaňátko držet v ruce, tak to by musela být speciální milost. Proč mimo řady dalších mě fascinují právě tato zvířata? Vegetariáni sloni ve své péči, hlubokém citu, ale i umění dávat hranice (auto hloupých turistů, když moje matikářka byla v Africe na slony troubilo, aby uhli z cesty a ti se rozeběhli a auto i s lidmi rozdupali). Orangutani ve své také býložravosti jako hraví k sobě laskaví "jogíni" ve větvích, o mládě pečující nejdéle z lidoopů.

Když člověk v nějakém napětí vytrvá poctivě a posléze i v klidu "porodních bolestí" dostatečně dlouho, řešení se objeví. Při porodních bolestech žena skutečně musí "nechat dovolit porod", prodýchávat v co největším uvolnění (první doba porodní). Tuto zkušenost zatím nemám, ale mám ji právě z roviny duše a z roviny jiných velkých bolestí (po úrazech apod.). Řešení se tedy alespoň náznakem objevilo i v tomto případě:

1) Pokud bych jela do cizí země, přivezla bych odtamtud poměrně hodně záznamů a výukového materiálu, inspirací pro kdo bude chtít a to stojí za to.

2) Vzpomněla jsem si na film a na Kostariku, která si uchovává své přírodní poklady a zisky má právě z turistiky. Nikoliv jen konzumní, ale i té, kdy do té země jedou lidé právě v úctě a úžasu v krajině a netouží po luxusních hotelech s bazény a diskotékou. Jedou se projít po pralese a kde není možné po zemi, tak v rozumném počtu i v korunách stromů. Cílem takové turistiky není každý rok někam vyjet a zkonzumovat "zážitky" (kolikrát tam ani nejsou v té rychlosti), ale skutečně v pomalém tempu jednou za několik let kromě vnímání pokladů vlastní země procítit nádheru naší planety Země. Nakolik takto smýšlí celá země Kostarika nevím (určitě ne), ale cestou - byť jen teoretickou jak pro země západu, tak jihu a východu to je. Zároveň jsem si vzpomněla na Bhútán, kde výzkumně pracuje jeden člověk, který měl v Jižním Tyrolsku na konferenci o glokalizaci (opak globalizace) úžasnou přednášku s grafy a obrázky. V zemi neřeší maximum zisku, ale skutečné štěstí. Žijí po staletí téměř stejně, protože vnímají, co je pro štěstí skutečně důležité. Vědí, že to nejsou plná nákupní centra věcí, které se buď nevejdou ani domů nebo zbytečnou výměnou jen zaplaví planetu Zemi odpadem (oblečení apod.). Z moderního světa přijímají jen to skutečně užitečné. Patří mezi nejspokojenější lidi na světě. Jsou to jen teoretické příklady, svět se vyvíjí svojí cestou v každé oblasti, ale díky za ně. Nemohu mít zodpovědnost za svět, ale je užitečné mít alespoň částečně známý směr pro svoje konání.

Alena Kulhavá

Autor: Alena Kulhavá | sobota 12.1.2019 11:21 | karma článku: 9.93 | přečteno: 122x

Další články blogera

Alena Kulhavá

Proč vzdělaní muslimové touží po právu Šaria spíše než po vývoji evropské kultury? Co jim

v našem konceptu chybí? V čem vnímají, že evropská kultura není tím čím se ohání, tj. že už přestává stát na židovsko - křesťanských základech? Může prostoupení kultur vést k návratu do rovnováhy nebo k chaosu?Doba postinformační.

12.1.2019 v 23:07 | Karma článku: 17.01 | Přečteno: 1195 | Diskuse

Alena Kulhavá

Pokud my nebudeme skoro stoprocentně za vodou a roznášet plameny proměny, Apokalypsa

je téměř jasná. Proč? Jak hovoří statistiky a pohled z výšky? Kde se střetávají různé pohledy politiků a inspirátorů? Jak to vnímám? Ptám se v diskusi i vás.

11.1.2019 v 19:55 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 172 | Diskuse

Alena Kulhavá

Bestseler "Debordelizace hlavy" je cestou zprimitivnění k výsledkům. Bere v potaz hlavní

hodnotu člověka. Neřeší ale některé specifické osudy a neřeší situace, kde jsou výsledky vidět až za delší dobu a třeba i s otazníkem, který je právě smyslem takového života (jeho části). Neřeší ani smysl rozporu a neřeší ani

10.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 10.73 | Přečteno: 244 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tadeáš Firla

Kde jsou čínští křesťané?

V novém roce máme nové starosti a péči o sebe. Zdá se, že podobně jako syrské sirotky, tak i čínské křesťany přikryl sníh a odvál vítr. Jen zdánlivě. Ptáte se, kde jsou? Chceme je tady? Taky nás ohrožují? Zde je odpověď

18.1.2019 v 2:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Lenka Klímková

Šátková realita

„#SvobodnáVŠátku“ (#FreeInHijab). Nová kampaň twitterového účtu Světového dne hidžábu se tak nějak nepovedla...

17.1.2019 v 22:38 | Karma článku: 24.25 | Přečteno: 287 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Posvátné místo“ od Barbary Woodové

Přeneseme se do luxusní čtvrti v Los Angeles, kde je po velkém zemětřesení objevena jeskyně se záhadnou malbou a pozůstatky dva tisíce let starými. Ty odkrývá archeoložka Erica a na její práci dohlíží její nepřítel, advokát Jared.

17.1.2019 v 20:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Vladimír Havránek

Co říkáte na to, že Hrad se dlouhodobě snaží ovlivnit justici pane Čermáku?

Za to asi nemůže pražská kavárna, lepšoidi či křiklouni na ulicích. Bylo u nás již hodně prezidentů, ale v posledních letech si žádný nedovolil to, co současná hradní partička. Reaguji zde, neboť jako jeden z mála odmítáte diskusi

17.1.2019 v 19:26 | Karma článku: 26.51 | Přečteno: 557 | Diskuse

Irena Fuchsová

Zrušíme pošty, abychom mohli zvednout platy pošťákům

V úterý 15.1.2019 byl v MF DNES rozhovor s předsedou ČSSD a s ministrem vnitra, Janem Hamáčkem. Zaujalo mě, co říkal v tomto rozhovoru o poštách.

17.1.2019 v 18:42 | Karma článku: 21.23 | Přečteno: 513 | Diskuse
Počet článků 229 Celková karma 17.50 Průměrná čtenost 1002

Učím biologii, chemii, zeměpis, tvořivé činnosti, výchovu ke zdraví, hudební výchovu a vedu sboreček. Zároveň jsem poradcem ve zdravém životním stylu. Pomáhám lidem s redukcí váhy, chronickými onemocněními. Řešíme stravu, pohyb, relaxaci, psychosomatiku atd. Pořádám přednášky pro veřejnost a pracuji i v kontextu ekologie a udržitelného rozvoje. Zpívám, maluji, miluji hudbu, přírodu, medituji, začala jsem cvičit jógu, qigong. 

Najdete na iDNES.cz