Učitelka tělocviku píše "hrát nějaký sport jako kroužek":-)

Doporučuji Vám toto video, pokud máte otevřenou mysl:

https://www.youtube.com/watch?v=FktsFcooIG8

Paní Szlauerová, děkuji za zajímavé video. Můj článek se nevztahuje k počítačovým hrám, to je jiné téma. Vztahoval se k multitaskingu, kdy se nedělá nic pořádně (mimo jiné). Počítačové hry pokud jsou užívané rozumně, tak mysl rozvíjejí. Ale pokud nahradí život samotný, tak je to problém. Další věcí je, že pokud není rozvíjená motorika životní a tělová, umí člověk sice reagovat, ale neumí propojit s pohybem těla..a pak to buď nefunguje, nebo hrozí, že se v dospělosti takový člověk něco vyhodí...Nic není černé nebo bílé. Je to výzva pro pedagogy, psychology, trenéry a fyzioterapeuty hledat rovnováhu.

To jste napsala a zhodnotila perfektně! Já tento druh závislosti hlavně u dětí nemůžu nijak bagatelizovat, protože se z toho stává problém, občas už i velký problém, pod nímž se schovávají i další souvislosti. Je jen na dospělých, co ze svých dětí chtějí mít, protože dítě není schopno racionálně vyhodnotit všechna rizika, jde cestou pohodlí a chtivosti (tím myslím: tohle chci), proto to jsou děti a ne dospělí, a přesně proto za děti nesou dospělí zodpovědnost ve všech směrech. Je hlavně na rodičích, aby si to uvědomili. To, co se zdá v šesti letech jako roztomilá posedlost, se časem vyvine směrem, který se nám vůbec nebude líbit a náprava je velice obtížná, někdy i nemožná.

Zdeňko, píšete to drsnějšími slovy, ale je to tak. To, co není snadné je, že tak jak to vnímám, tak rodiče s tím zmůžou hodně, ale ne vše. Mají mnohem náročnější situaci, než naši rodiče. Vidím to i na synovci. Sestra vychovává Adámka nejlépe, jak může, ale to, co nasává od spolužáků, jaké frčí pohádky mezi dětmi a později (to žijí už naši čtvrťáci) co jsou youtubeři a jejich hodnoty (velká škála, ale...), tak to je těžké být součástí society. Pokud máte v tomto kontextu inspirace, budu za ně ráda.

Každá doba přináší své zvyky, zlozvyky i závislosti, nejen u dětí, tennagerů, ale i u dospělých. Co se týká dětí, školáků, ti byli za dřívějších dob poslušnější, víc dodržovali nařízení i řád školy, víc se obávali trestů, víc respektovali přání rodičů i učitelů. To respektování školního řádu bylo u nich možná důsledkem poměrně přísného rakouského školství, který u nás přežíval. Vidíme to např. ve starých prvorepublikových filmech ze školního prostředí. (Stříbrný vítr apod.) A závislosti za našich let? Chlapci byli závislí na míči ( na fotbale), dívky např. na švihadle apod.- já například na četbě knih. A žádné "hračky," které by mohly odvádět pozornost žáka od výuky se nesměly nosit do školy, jinak by jim je učitel zabavil, a školák by se s nimi setkal až na konci roku. Doma se k tomu "prohřešku" málokteré dítě přiznalo, bylo by za to rodiči ještě pokáráno. Ti se stavili téměř vždy na stranu učitele. (Bylo by dnes možné, aby učitel zabavil žákovi mobil a vrátil mu ho až na konci roku?) Myslím, že to mají dnes učitelé hodně těžké... Děti jsou sebevědomější, rodiče se jich zastávají, staví se na jejich stranu proti pedagogům. Ale věřím, že se z těch svých dnešních "závislostí" velké procento dětí a mládeže postupem času vyléčí samo. Díky za zajímavý rozbor. Karma.

...teenagerů... Díky.