Uvedení na pravou míru fake news pana ministra Beka a návrhy řešení situace ve školství

Pan ministr Bek (ale i další min.před ním) zveřejňovali falešné informace o platech učitelů, pan min. Bek k tomu přidává další výrazně zkreslené info. tom, jak jeho návrhy opatření nepostihnou výuku dětí. Řešení i prostor pro vás.

Na začátek pro ty z vás, kdo mají pocit, že učitel druhého stupně základní školy si dopoledne odučí , krátce připraví a v 15 - 16h jde domů, přikládám ODKAZ NA MŮJ STARŠÍ ČLÁNEK K NÁPLNI PRÁCE UČITELE z doby před covidem, před válkou na Ukrajině a před povolením mobilů o přestávce v řadě školách. Od té doby nám práce ještě přibylo a to docela hodně. Článek je také psaný v době, kdy ČŠI motivovala  ke změnám ve škole, nikoliv, že by je kontrolovala. Dnes je situace jiná a do zprávy píší každý detail (bohužel i věci, kde se mezi sebou ani na ministerstvu a Pedagogických fakultách odborníci neshodnou, což je tristní). Někdy je škola vedena k tomu, aby hledala řešení v neřešitelných situacích neřešitelným způsobem. 

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=683991

Pojďme nyní ke komentáři slov pana ministra Beka: 

1) "ROZPOČET MŠMT JE JEDEN ZE TŘÍ OBLASTÍ, KTERÝ SE BUDE PŘÍŠTÍ ROK ZVEDAT..."

Realita: 

Ano, bude se zvedat, protože přibyde dětí do škol. Ale v reálu se bude škrtat. 

2) "MŠMT NECHCE ZASAHOVAT DO CHODU ŠKOL, CHCE JEN ZRUŠIT NEOBSAZENÉ POZICE"

Realita: 

Zatím pan ministr ukazuje jen neorientaci (pokud to není cílené fake news) např. i v oblasti "neobsazených pozic", kde v reálu pracují učitelé přes čas do noci (někteří placeně, jiní ne či za pár desítek korun na hodinu), protože na tak málo placená pracovní místa už nechce nikdo přijmout (i nám nějaký čas chyběl školník).

Pracuji ve škole již několik let ponejvíce dní od rána do večera, loni a letos od 7.15 - 21.30 

3 " UČITELÉ BEROU PRŮMĚRNÝ PLAT 50 000 Kč"

Realita:

Fake news šíří mšmt dlouhodobě ohledně platů učitelů: Počítá je z zaslaných peněz na učitele dělenou počtem učitelů. Vůbec netuším, jak se do České televize atd. dostala čísla o tom, že průměrný plat učitele je 50 000Kč, protože to by znamenalo, že učitel průměrně dostane měsíčně odměnu 15 000Kč, ale realita je úplně úplně jinde. V reálu peníze, které přijdou na školu nejsou peníze pro učitele, protože z nich školy musí zaplatit asistenty, kterým mzda nedosahuje na zaručenou tabulkovou mzdu ve smlouvě. Dále peníze dostanou i další nepedagogičtí pracovníci, aby tam vůbec hospodářka, školník a kuchařky pracovali (a mšmt to ví),  takže peníze, které dostane učitel, jsou opravdu úplně jiné. Na učitele jde z nadtarifu to málo, co zbude (kromě základní tarifní složky, která činí 32- 40 tisíc Kč hrubého, tj. plat na úrovni skladníka či pokladní). Zároveň se nově budou z nadtarifu platit i neschopenky (první tři dny), takže je možné, že na učitele nezbyde vůbec nic nebo velmi málo a čistě teoreticky by se mohlo i stát, že by se škola kvůli např. chřipkové epidemii apod. dostala do mínusu (tím spíše si ředitel nechá rezervu a učitelé možná nedostanou odměnu téměř žádnou). Nikdo z ředitelů vlastně neví, jak to bude, spočítané to není. Zároveň jsou do průměrného platu započítány platy ředitelů a zástupců ředitelů, které se pohybují jinde + dostávají od obcí (zejména někde) tučné odměny. Vnímám jako nebezpečné od médií, když zmiňuje naprosto nic neříkající a uměle vypočítané číslo "průměrný plat" místo reálného platu učitelů (medián). 

Můj dohledatelný tarifní plat po 17 letech učitelské praxe (kde práce zabere 8,5h) činí cca 36 300 Kč hrubého a navíc za další jasnou přímo práci s dětmi a rodiči (jsem třídní, máme i tripartity, řešíme individuálně spoustu problémů dětí i rodičů apod.) a jasnou práci navíc (mám na starosti enviromentální výchovu, celý přírodopis a chemii, a to i rozsáhlejší sbírky, hudební výchovu a kulturní akce) dostávám drobnou odměnu ve výši několik málo desítek korun na hodinu a v žádném případě se ani při 10 - 15h práce denně nedostanu na deklarovaný průměrný plat učitele.

4) "INKLUZE NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH PROBĚHLA DOBŘE"

Realita:

Dobře zvládnutá inkluze znamená udržitelná inkluze, tj. udržitelná i v časech horších a musí být nutně plán na to, když se státní rozpočet dostane do obtíží (tj. kde se vezmou peníze), nelze pracně a nákladně vzdělávat asistenty pedagogů a pak je propouštět, nelze po školách chtít zároveň maximální kvalitu a individualizace výuky a stavět je do neřešitelných problémů, zatěžovat je třeba i tím, že teď nemají zbytí a řeší situaci stávkou. 

Můžeme si klást otázku: Máme na tak celkovou inkluzi na základních školách, jaké byl tvůrce pan premiér Fiala? Tj. na to, aby ve třídách byl tak obrovský rozptyl děti z hlediska IQ (část jich chodila na speciální školy) + děti s tolika poruchami, že v některých třídách je menšina "normálních" dětí vzhledem k tomu, že se zde nachází i děti nadané, pro učitele to představuje téměř neřešitelný úkol i s asistenty, natož, kdyby je neměl. Jsem pro co největší (ne nerealisticky extrémní) inkluzi, ale dotaženou (což právě ani v současné době s asistenty není, neřkuli kdyby se měl snižovat jejich počet) a realistickou. 

V mé (oproti jiným v naší škole menší, jelikož nejchytřejší odešli na gymnázia) třídě je z 20 dětí 6 dětí, které nejsou ani cizincem, který neumí ještě dobře jazyk ani dítětem s podpůrnými opatřeními (adhd, autismus, dis apod.) nebo dítětem výraznými problémy v chování. 14 dětí z 20 tedy nějakou výraznější výzvu má. A to je třída, do které chodíme rádi učit a jsou v ní 2 děti velmi nadané a celkově cca 5-6 studijních dětí. 

4) "SNÍŽENÍ PH MAXU ŠKOLY POCÍTÍ JEN MÁLO"

Realita

Ministerstvo školství (mšmt) postupně investovalo nemalé množství peněz na vzdělávání pedagogů a i asistentů pedagogů na diferenciaci a individualizaci učiva apod., tj. aby základní školy mohly s inkluzí vůbec fungovat a také aby školy mohly dělit třídy v rámci současného PH maxu na výběrové předměty. Dále se nemálo škol vzdělalo v metodě FIE (velmi dobrá metoda rozvoje kognitivních dovedností dětí), která je nutná učit v menší skupině. Při snížení pH maxu by došlo k vyhození části peněz na vzdělání, učitelé budou stavěni do klinčových situací a některé obory nebudou moci být vůbec vyučovány, střední školy nebudou mít možnost praxe apod. Volání mšmt po individualizaci a učení na základních školách bude jako volat na člověka, kterému uřízli pod zadkem větev a on spadnul a zlámal si nohy, aby běžel. Zároveň se čísla výpočtů ředitelů (kteří se mezi sebou shodnou) tak liší od výpočtu mšmt, že i to mě vede k neklidu a je jen dalším důvodem ke stávce. Rozumím tomu, že je třeba PH max někde zastropovat a na tom se ředitelé shodnou. Je třeba najít reálné řešení tak, aby došlo k zastropování a zároveň se odučilo to a) po čem stát včetně mšmt volá (i v rámci metod a individualizace) b) bylo na zaplacení letošního roku (to se týká i asistentů pedagoga) nikoliv z peněz na nadtarif učitelů, jelikož školní rok se nekryje s kalendářním. 

Veřejnost se také ptá, proč se české školství při vší modernizaci v mezinárodním srovnávání PISA spíše propadá. Vysvětlení píši ve svém předchozím článku: 

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=809175

Zároveň si pojďme nalít čistého vína: Nemáme ani tržní a morální stabilitu severu a západu (jsme střední Evropa někde mezi Rakouskem a Ruskem), část inteligence byla povražděna či emigrovala (2.sv.válka a komunismus), nemáme tradice Polska, tím více trpíme konzumismem, nemáme vzdělanostní a ekonomický drive Japonska, Číny a Koree. Propadáme se. Každým rokem je náročnější učit zejména na druhém stupni základní školy a každým rokem zůstávají ve škole (a naštěstí i nějací příchází) jen větší nadšenci pracovat i v takových celkových podmínkách. Vyčepraní a vyhořelí učitelé odchází, v současné době podle statistik trpí vyhořením pětina učitelů, může to v reálu být i více. Propadá se ale i opěvované Finsko. Realitu jeho školství mi otisk Eduin, protože ví, jak to tam opravdu funguje: 

https://www.eduin.cz/clanky/alena-kulhava-jake-jsou-prakticke-rozdily-mezi-finskym-a-ceskym-skolstvim/

Právě dělené hodiny skýtají mimo nejzákladnějšího penza pro všechny (+ i individualizace v rámci základní hodiny) možnost dětem se posunout motivačně, vědomostně i dovednostně v tom, k čemu samy tíhnou a v čem jsou dobří (kromě toho, že některé předměty je ze své podstaty třeba dělit, viz jazyky, MIU apod.) a to je nadějí pro českou ekonomiku. Proto stávkujeme teď, kdy nejde primárně o naše platy. 

Týká se to velmi i naší školy, protože je menší a tudíž snížení PH maxu by nás nás mohlo poškodit. Právě to, že panu ministrovi a školám vychází jinak výpočty, je předmětem stávky. 

 Návrhy reálných řešení situace ve školství: 

- Vyřešit díru ve státním rozpočtu po zrušení superhrubé mzdy změnou daňového systému (vyšší a více progresivní daně, další daně méně dopadající na nižší platová ohodnocení a chytře zdaňující bohatší tak, aby zároveň peníze neodcházely do zahraničí). Samozřejmě, pokud ministerstvo financí vymyslí jiné geniálnější řešení, jsem ta poslední, která by s ministerstvem chtěla diskutovat. Jen je zcela na bíledni, že tato díra ve státním rozpočtu je a nerozumí nemalá část politiků (také s tím nesouhlasila) natož veřejnosti, proč byla superhrubá mzda rušena. 

- Chytrým způsobem zapojit do sponzorství všech typů škol (aby se nesegregoval učitelský pracovní trh a školy) firmy ke zvýšení kvality vzdělávání (aby třeba možné investiční pomůcky, nikoliv nutný stabilní PH max) financovaly firmy a bylo to pro ně prestižní. Vymyslet systém tak, aby byl pro školy i celou společnost funkční, ale zároveň pro firmy motivační. Zároveň umožnit firmám podpořit vývoj jednotlivých oborů středních škol, zejména technických (pomůcky, prostory, možnost ještě individuálnějšího studia díky rozdělení třídy apod.). 

- S tím souvisí prezentovat školství skutečně jako prioritu a ukazovat důsledky jednotlivých investic (včetně PH maxu na dělené hodiny v dnešním stavu společnosti a při nárocích na školy a jejich kvalitu vzdělávání) tak, aby mšmt nemuselo bojovat o finance (stát měl školství skutečně jako prioritu - cestu k lepší budoucnosti nebo alespoň konkurenceschopnosti k intenzivně se rozvíjející Číně apod., k zachování kulturní role školy) a zároveň to bylo stálou motivací pro investice i firem. 

Nikoliv škrtat asistenty (či finance na učitele přelévat na ně), ale celkově zanalyzovat inkluzi a naopak i dalšími způsoby předcházet segregaci dětí (dalšímu odlivu dětí na gymnázia) a tím horšímu vzdělávání střední a nižší části společnosti, kde je také problém, že na druhý stupeň základní školy se zejména do některých oborů špatně shání učitelé. Není snadné je sehnat (snižuje se i počet studujících učitelství druhého stupně), protože učit slabé, bez chytrých tahounů demotivované děti nikdo moc nechce, je to nesmírně náročné pro obě strany. Víme, že od 12 let se děti učí povícero jeden od druhého, role rodiče a učitele se z role předávání informací a pokynů mění na roli více moderátorskou, dialogickou (ale i hraniční) a značnou roli hrají spolužáci a další kamarádi. To na druhou stranu neznamená, že učitel není vůbec nositelem informací, a moudrosti). 

Je jasné, že nikdo si nepřeje zvyšování daní. Ale zvýšení daní (progresivně, aby to nepostihlo nízkopříjmové a střední třídu jen neznatelně) vnímám jako zásadní řešení.  Revize a ušetření na ministerstvech jsou jen dílčím menším krokem. Stejně tak navýšení platů poslanců v době energetické krize bylo nemorální a nesouhlasila jsem s ním, ale nenavýšení těchto platů by státní rozpočet nezachránilo. Kromě tohoto návrhu jaké jiné řešení, když ANO, SPD a ODS zrušili superhrubou mzdu (čím si polepšili bohatí) navrhujete? Nejde jen o školství, ale i o zdravotnictví, dopravu apod. Nepište to sem, zde si to politici nepřečtou. Pište to přímo politikům. 

Alena Kulhavá