Koho doporučuji zaregistrovat v rámci voleb do EP a jakou strategii volby považuji

za efektivní tak, aby se tam dostaly skutečné osobnosti? Tak, aby se na složité problémy našla nejlepší řešení? 

Do Evropského parlamentu přirozeně kandidují jak noví kandidáti, tak i kandidáti, kteří mají zkušenosti v Evropském parlamentu. Každá skupina představuje jinou naději:Ti noví to, že pokud tento stav promítne i do výsledků v jiných zemích - přináší možnost podívat se na některé problémy progresivněji:

a) Restrukturalizace EU tak, aby k pochopení co největší většiny v tom, co je důležité a co je naopak potřeba nechat v kompetenci národních států zcela. A kde naopak je třeba propojit síly.

b) Zásadnější změny v rámci řešení migrace, ale primárně v řešení Globálního oteplování. 

c) V rámci daňových rájů (byť tam je řešení složité).

d) Odvrat od klientelismu (kam patří i rychlé vyřešení dvojí kvality potravin).

e) atd. 

Kdo mě zaujal jako "další k ruce"  je např.Nina Nováková z Lidovců - pevně stojící a v místní i parlamentní politice zkušená žena, profesorka společenských věd na gymnáziu. Ondřej Benešík potom je výborný v komunikaci a jako srdečný charismatický propojovatel mezi různými lidmi, má v Evropské unii své kontakty, mohl by jich využít. Takže vlastně až zas takovým nováčkem není (byť není europoslancem). Další, například Petr Štěpánek ze Strany Zelených  na kandidátce Starostů a Top 09 je zkušeným praktikem a politikem v otázce ochrany přírody. Velmi zajímavou kandidátku mají také Piráti, resp. Česká pirátská strana.  Kandidáty osobně neznám, ale pokud by spolupracovali se zkušenějšími lidmi z jiných stran, jako další nový prvek by mohli být obohacením. A mohla bych pokračovat. Úplným mlaďochem je např. František Talíř z Lidovců, kterého jsem dostala doporučeného z nečekané strany. Je velkým otazníkem, zda i při své vyzrálosti k věku je dostatečně erudovaný a může být respektovaným partnerem ostatním na takovou pozici, ale je každopádně dobrou zprávou, že se o témata věcně zajímá i část mladé generace. Už i při kampani člověk zraje a pracuje jak na sobě, tak v rámci studia věcných problémů. 

Noví členové ale mají nevýhodu tu, že nemají zkušenosti, rozpracované agendy a hlavně vyšlapané komunikační cesty. Zkušenost se hodí všude, ale v Evropském parlamentu je to snad nejzásadnější. Tudíž výrazní lidé, kteří by pokračovali druhé či třetí volební období, jsou také potřeba. 

Když se podíváte na diskutovaná témata a náměty k řešení, tak u řady problémů se všechny strany shodnou: Na tématech migrace, dvojí kvality potravin, Globální oteplování, daňové ráje apod. Zcela konkrétní způsoby současných politických stran  a zcela konkrétní plány dál je třeba dohledat na jejich internetových stránkách. Tím se teď nechci zabývat, jen k tomu vyzývám. 

Otevírám zde právě otázku toho, jak zároveň zkušenost výrazných leaderů a zároveň "nová krev" může ve zdravé kombinaci být možná tím nejlepším řešením. 

Dalším tématem je, že někteří zkušení lidé se zabývají určitými tématy tak dlouhodobě a do hloubky, dosáhli velmi pracně některých posunů, že někdo nový či někde na tématu nezainteresovaný nemůže stávajícího europoslance nahradit. 

Takovým příkladem je podle mě 

PAVEL POC ze sociální demokracie. 

Jeho velmi energické jednání a hlavně fundamentální základ v rámci fyziologie hmyzu, obecného vzdělání v přírodovědě, ale také místní až mezinárodní politice, komunikace s mnoha vědci světa, je to, co je podle mě z něj činí kandidáta, který by měl být zcela rozhodně znovu do Evropského parlamentu zvolen. Měla jsem možnost se s ním osobně setkat několikrát a vždy byl čestný, konzistentní a velmi výrazný a odborně zdatný. Věcně a s mírou komunikuje svá témata na FB a cokoliv odborného jsem po něm chtěla zaslat či okomentovat, vždy to udělal a to i pozdě v noci v průběhu celého funkčního období. Píše na svých i odborných stránkách a také občas napíše pro další čtenáře (nelze dělit lidi) do Parlamentních listů. 

Nejen proto jsem měla velkou potřebu s ním natočit rozhovor, který považuji  v mozaice různých debat nejen o klimatické změně, ale i o dalším našem chování a pastech životního prostředí. Rozhovor je delší, ale všichni tři (my moderátoři i kameraman) jsme se shodli, že není možné nic vystřihnout, vše je podstatné:

http://www.akademiesobestacnosti.cz/video/pavel-poc-a-milan-jeglik?fbclid=IwAR3oeY9ELbYo_aMrLoEI6IQeXTXE6092kNq9CbEmguY2DpgasE-F6xxLeIY 

Tento europoslanec zde hovoří mírně, byť výrazně, ale v Evropském parlamentu umí být velmi ostrý, pokud Evropská komise nekoná dostatečně rychle. Touto svojí buldočí povahou se mu 1) podařilo do budoucna zakázat pesticidu glyfosátu (roundop). V rozhovoru vysvětluje, jak se to také dá dělat jinak.

2) Hodně se také zasadil o to, že do dalších let nebude možná používat palmový olej jako biopalivo. Širší problematiku také vysvětluje v rozhovoru.

3) Řeší zdravotní bezpečnost potravin a řeší i to, aby se do Evropy nedostávaly zdravotně závadné výrobky např. z Číny, i ohledně toho bylo třeba a je třeba doladit určité zákony. V minulém období se podařilo, aby veškeré jedovaté látky byly monitorované, zvláště ty rakovinotvorné, což někomu může připadat samozřejmé, ale v rámci legislativy nebylo. V rámci EU dnes existuje jednotná klasifikace REACH, což i pro obchod se zeměmi jako je Čína apod. je klíčové. Tímto způsobem se zamezilo i nekalým praktikám potravinových řetězců (jedovatá dochocovadla apod.). 

Je nadšencem do jaderné fúze, ale ví, že její použitelnost je v nedohlednu. Proto zastává rozumnou kombinaci co nejbezpečnějších jaderných elektráren, které už stojí v kombinaci s obnovitelnými zdroji. Zejména v situaci, kdy Německo je hodně odvážné v rámci toho, že nechce jádro, ale jen obnovitelné zdroje, tj. budou potřebovat minimálně dočasně dotovat energií v časech propadu obnovitelných zdroj.  A na druhou stranu Pavel Poc tvoří protiváhu energeticky "pohodlným zemím", které nechtějí uvažovat o obnovitelných zdrojích skoro vůbec, nebo málo.  Otázka odpadu a cirkulární ekonomiky je další téma, kterému se věnuje. Nejen vzhledem ke klimatu a životnímu prostředí, ale právě i vzhledem k našemu zdraví, kde se kombinace látek už začíná projevovat. 

Tématem sociální demokracie je "sociální rovnost" a témata ekonomická (kde je zjevná nespravedlnost, kam patří agenda kolegyně Olgy Sehnalové) i témata životního prostředí, protože se začínají velmi propojovat. Sociální rovnosti nelze dosáhnout, ale úlohou sociální demokracie je hlídat a řešit rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, téma korporátů.  

Pavel Poc je pro mě odborným pilířem i silnou zkušenou osobností, která by neměla v EP chybět. Přestože se s ním v některých hlasováních zásadně neshodnu a proto je třeba, aby tam byli i další: 

Takovým velmi důležitým europoslancem je pro mě

TOMÁŠ ZDECHOVSKÝ z KDU-ČSL

Tomáš Zdechovský se svým pozorováním velmi zasadil o to, abychom vnímali rozdíl mezi migrací nejpotřebnějších lidí a ekonomickou migrací. Sbíral pravidelně zkušenosti z táborů, Frontexu atd. svojí pozorovací přítomností. A dokázal svá pozorování zformulovat jak pro ostatní europoslance, do médií i na svém FB. Působí v této agendě dál. Píše blog a také někdy do Parlamentních listů a to tak, že různé části společnosti mohou být informováni o dění v EU a EP. 

Další je jeho kritický přístup k Istambulské dohodě. Vnímá její pozitiva, ale i velká nebezpepčí a dokáže je formulovat velmi konkrétně. 

Konkrétní práce Tomáše Zdechovského v bodech:

1.BEZPEČNOST NA PRVNÍM MÍSTĚ: prosadil automatické sdílení daktyloskopických databází mezi zeměmi, zabránil automatickému přijetí návrhu DUBLIN IV do trialogu, pomohl vyjednat navýšení rozpočtu na bezpečnost a řešení migrace a stojí za několika desítkami protiteroristických opatření. Díky jeho iniciativě byla posílena spolupráce zemí při pátrání po pohřešovaných dětech.
2. ČESKÝ ZÁJEM: Pomohl prosadit české pozice ohledně kvót a řešení migrace, postavil se proti dvojí kvalitě potravin a prosazoval práci českých podnikatelů. Podpořil oblast Broumovska, které se tak stává evropskou destinací. A také aktivně a systematicky podporuje oblast Želivky, která se vylidňovala.
3. POMOC ČESKÝM OBČANŮM V NOUZI: ať už se jednalo o kamioňáky, diskriminované otce, matky, kterým v zahraničí odebrali děti (Eva Michalakova, Renata Rolle), misionáře Petra Jaška či válečného novináře Radana Šprongla, udělal maximum, aby pomohl jejich situaci vyřešit a předejít dalším podobným případům.
4. SPRAVEDLNOST A FÉROVÝ PŘÍSTUP: Dlouhodobě bojuje proti různým šmejdským praktikám, jako je třeba stáčení kilometrů nebo podvody s dotacemi. Všem se snaží měřit stejným metrem, být maximálně transparentní a situaci si ověřoval přímo na místě (mj. proto navštívil přes 60 uprchlických zařízení všude po světě).
5. HODNOTY A LIDSKÁ PRÁVA: na půdě EP otevřel téma odebírání orgánů čínským vězňům i pronásledování křesťanů v Pákistánu, Súdánu a dalších zemích, podpořil kubánské, maledivské i další disidenty, po jednom incidentu prosadil zákaz vstupu teroristů do evropských institucí (proizraelský). Aktivně vystupuje proti levicové ideologii genderu, která už je nezdravě prosazována v některých legislativách. Celkove pravicově konzervativní.

Tomáš Zdechovský by rád zreformoval a zeštíhlel Evropskou unii, aby agendy, které jsou dnes zbytečné nebo dokonce zdvojené skončily.  

Tomáš Zdechovský je europoslanec, který skrze svoji asistentku Jitku Fialovou (a něco málo, co stíhá sám) pečlivě komunikuje s lidmi a proto přiblížení zcela konkrétní legislativy je zásluhou obou. 

LUDĚK NIEDERMAYER z Top 09

Pro mě je Luděk Niedermayer důležitější, než Jiří Pospíšil. Od Jiřího Pospíšila nevím, co mám čekat. Hodně mluví, často s ním souhlasím, ale nevím, jak se bude rozhodovat a co je vlastně jeho prioritami, které by konkrétně prosazoval jako odborník. V současném volebním období toho moc nepředvedl. Luděk Niedermayer se ukázal v různých debatách jako odborník na bankovní politiku. Ta není v EU vůbec jednoduchá a i téma "daňových rájů" je jeho téma. Neměl by v Evropském parlamentu chybět. I v tomto volebním období je hodnocen jako jeden z nepracovitějších a nejdůležitějších europoslanců.

Mezi kandidáty najdeme i další zajímavé osobnosti, včetně Jana Zahradila z ODS , Evžena Tošenovského z ODS, Dity Charanzové (byť je z ANO), Stanislava Polčáka ze Starostů apod. , byť s některými se v některým pohledech na věc zásadněji rozcházím, Stanislav Polčák nepřinesl vlastní legislativu a naopak ji hodně přinesla Martina Dlabajová z ANO. 

Všimněme si jednoho efektu v současných diskusích: Všichni hodně diskutují téma dvojí kvality potravin. Téma, které k jednání přivedl Marian Jurečka z Lidovců a kterého se chopily i další strany (a bylo to dobře): Olga Sehnalová ze sociální demokracie a i eurokomisařka Věra Jourová. Téma se podařilo posunout, nicméně jeho řešení se zpomalilo, na čemž se moc korporátů ukazuje učebnicově. Mám podezření, že je to proto, že evropská legislativa je do jisté míry zastřešující a řešící celkové problémy a také že lze hůře plánovat, co která strana prosadí, protože jde o dohodu 28 států, je toto téma předně zmiňované. Bojová vlajka dvojí kvality potravin a ochrany hranic Schengenu je pro lidi srozumitelná. Složité hledání řešení daňových rájů nebo řešení biodiverzity už méně. Právě proto považuji výběr nejen jednoho kandidáta a jedné politické strany za klíčové, ale volbu "KONCEPČNĚ KOLEKTIVNÍ." Co si pod tím představuji? 

Už při volbách do parlamentu ČR bych ráda volila poměrově: Kromě strany, které jsem dala hlas, dala i menší díl stranám, které přináší také další důležitá témata a pohled, který má v diskusi zaznít v rámci hledání co nejlepších řešení. V otázce Evropského parlamentu je to ještě zásadnější: Kdo je důležitější? Velmi zkušený přírodovědec Pavel Poce nebo velmi zkušený právník Pavel Svoboda, Tomáš Zdechovský skutečně hlídající migraci (ne jako SPD, která se v rozhovorech a anketách vyslovuje zcela paradoxně proti posílení ochrany Schengenské hranice), Luděk Niedermayer jako bankovní odborník či nějaký progresivní nováček z Pirátů? Pokud by nějaký podstatný odborník za Českou republiku v EP chyběl, znamenalo by to naše oslabení. 

Proto vás vyzývám k pečlivému prostudování kandidátek, odbornosti kandidátů (v tomto článku píšu svá osobní omezená pozorování, každý může vnímat důležitého někoho jiného) a ke kolektivním diskusím o tom, kdo koho zvolíte, abyste ve své živé societě okolo sebe byli spokojení s tím, že volíte nikoliv jako jednotlivci, ale jako menší celek (vzhledem k tomu, že ve volebním řádu zásadně chybí možnost preferenčních hlasů pro odborníky i z jiné politické strany) kandidáty těch politických stran, které mají směřování vcelku pro vás rozumné a zároveň aby se tam dostaly různorodé odborné osobnosti na jednotlivá témata. 

Alena Kulhavá