Dva aktuální problémy, na které páteční stávka studentů naráží a s tím bude muset vláda

i oni pracovat. Je podle mě zcela nutné, milí studenti, abyste vnímali i širší kontext a v něm pracovali.  Proč? Otevřený dopis organizátorům stávky i všem aktivním studentům. 

Ještě teď, po velmi vydařené stávce, které 

a) se zúčastnilo hodně lidí,

b) která měla jasnou strukturu,

c) na které jste krásně mluvili,

d) na které jste jeden druhého v projevech doplňovali,

e) stávka měla úroveň, byla klidná i když s výraznými formulacemi (včetně podpoření vlády k tomu, aby se jim snadněji zařadil bod klimatické změny na jednání poslanecké sněmovny),

f) poslanecká sněmovna projedná 27.3.,

g) vaše krásná a originální srdečná hesla jsou na fotkách např. Martina Mádla,

h) záznam projevů natočil Standa Miler,

ch) popsala jsem podrobně do článku i s odkazem na toto video, 

se najdou lidé, kteří se

1) k těmto materiálům nedostanou a přesto budou stávku kritizovat,

2) dokonce si i článek přečtou, mají možnost shlédnou video vašich projevů a stejně to kritizují. 

A takových občanů není málo. Je to fáze "psychologie odmítání" v rámci krize a je nutné s tím počítat. Statisticky se s tím počítá v západní Evropě ve fázi popírání (fázi hrozby) u 85% lidí , u nás Václav Cílek předpokládá 95%. Je možné a chci věřit, že pravděpodobné, že jste procento lidí snížili. Ale o kolik, si netroufám vůbec odhadnout. 

Je nutné vědět, že s tímto pracuje vláda. Pokud vláda vyhlásí nějaká opatření, která jdou proti většině, končí to protestem Žlutých vest ve Francii, tam i demolicí památek. Jak to udělat u nás, aby k tomu nedošlo (byť třeba ne v takové míře), abychom se zbytečně nerozhádali v rodinách a nedošlo k ještě většímu rozpadu rodin, to považuji za úkol tohoto toku. Abychom sami a ve svém nejbližším okolí (rodina, přátelé) co nejvíce zautomatizovali to desatero, které už ve svých článcích také několik let zmiňuji a snažím se postupně žít. Pak teprve může dojít na to, že to začne vnímat i další část společnosti (dokonce i kdyby klimatická změna nebyla, tak je to důležité udělat!!!). Nedokážu odhadnout, jakým tempem, co vše bude třeba pro to udělat a která část společnosti bude tak jak tak čekat na velký náraz. Finančně to může být pro některé (biopotraviny, bez obalu) oproti slevám v supermarketech obtížné (někteří důchodci, matky samoživitelky) - zase, kolik jich je, se ukáže. Ale jak se toto může ukázat v realitě? Jen když o tom budeme při fyzickém kontaktu se spoluobčany mluvit. S prodavačkami v obchodě, cokoliv půjdeme vyřizovat někam, v nahodilých hovorech na ulici. Se zemědělci na vesnicích či menších městech - kdo bydlíte a jsou to vaši sousedi, spoluobyvatelé obce. Protože to tu známe v rámci prezidentských voleb, voleb do parlamentu: Část společnosti žije nějaké aktivity a část společnosti se cítí vyloučená. V takové situaci by se zásadnější politická rozhodnutí dělala těžko. Politik může být jen o několik kroků před tím, kde je obyvatelstvo (to je míra jeho odpovědnosti a risku), ale nemůže se totálně utrhnout od lidí. Pak to končí protesty, pučem, občanskou válkou apod. 

Nekonejšeme se tím, že tu Žluté vrstvy nemáme. I Václav Cílek vnímá ty skryté. Nemusí být tak radikální, jako ve Francii, ale pojďme systematicky pracovat na základně vlastní autenticity (tj. do svého života zavzít změny co nejdříve) a se svým okolím krok za krokem. I tak je výsledek nejistý. Každý národ a každá civilizace potřebuje své lekce a někdy skutečně nic než náraz do zdi nefunguje. Uvidíme v tomto případě. "Nezáleží, co se stane, záleží, co uděláš."

Další analogie je vidět na problému hovězího masa z Polska: Ministerstvo zemědělství - ministr Toman postupoval racionálně a s ochranou pro české občany. Jeho postup podporovali i další politici a odborníci, včetně Mariana Jurečky. Přesto reakce polského ministra byla emocionální s výhrůžkou protiopatření. A to šlo jen o tom, že se měly zpřísnit české kontroly na jejich maso, nikoliv, že bychom od nich maso nepřijali. Vnímáte tu sílu emocí? To, že něco někdo může dělat racionálně, ale pokud to jen potencionálně ohrožuje něčí jiné zisky, ten pak ječí...problém se řešil potom v rámci EU a podařilo se ho vyřešit. Ale byla to maličkost. Dokážete si představit, k jakým emocím by mohlo a s jakými důsledky docházet při větších opatřeních, která by do Evropské unie nebo státy mezi sebou jen navrhly? Není to radostná zpráva a nemá vás zastavit ve vašem konání, naopak. Je třeba i o těchto věcech mluvit. Ale právě, jak říká Lenka Zlámalová "přestat předstírat." Toto je realita. Toto je žitý chleba politiků. Vnitrostátní i mezinárodní konflikty na spadnutí. Rozdělení na "my a oni". Mezi "my" patří ti lidé, kteří mají na kvalitní jídlo, jsou vzdělaní, vnímají svůj vliv ve společnosti, mají na svoje aktivity (např. i řada z vás potřebovala peníze na cestu do Prahy apod.). Mezi "oni" patří děti matek samoživitelek, kde je zavržený otec, děti, které nemají šanci jet na školu v přírodě (nemají finance a matky nemají čas oběhat úřady), studenti na výjezdy (pokud jich je více a ani práce na brigádách nestačí k pokrytí nákladů), na učňácích demotivace tím, že kuchaři místo toho, aby se učili vařit, jsou zneužívaní hotely k mytí nádobí apod. Mezi "oni" patří i ty matky samoživitelky. Nechtějí slyšet o nějaké klimatické změně, vůbec na to nemají při dvou pracích denně myšlenky. Že jich je málo? Ve své minulé třídě jsem jich měla 80%. Teď méně, ale také dost. Mezi "oni" patří starší lidé, jimž sebrali vlakové spoje do místa jejich bydliště, nejsou tam obchody, život. Patří tam i lidé starající se o nějaké nemocné, postižené. Situace se zlepšuje, je třeba monitorovat a dotáhnout. Podobné je to u insolvencí, i ze vláda pomohla. Ale také výsledek se projeví až v několika letech a je otázka, zda to bude stačit (v návrhu je i zákon zákazu reklamy na půjčky).

Za zásadní také považuji neštvat lidi tím, aby přestali jíst maso. Pro studenta či pracovníka v nepříliš stresovém prostředí to z větší části asi možné je, ale ani zde ne stoprocentně. Pro lidi pracující ve velkém stresu, lidi mající hodně aktivovaný sympaticus, mající rychlé spalování nebo více genů ze severu, to prostě možné není. A pokud to zkouší, v rámci týdnů či měsíců se dostavují zdravotní problémy. Kdyby to byla nutnost, tak by je prostě měli. Ale když si mohou vybrat, tak by bylo sebedestruktivní, aby tak činili. Vzhledem k tomu, že to na stávce zaznělo od jedné řečnice, považuji to jako odborník na metabolismus nutné zmínit. Jinou věcí je, abychom každý z náš šel na tu hranu jen nutné spotřeby masa a ani o kousek navíc a motivoval k tomu i své okolí. A také abychom uvažovali o způsobech našeho života, kde bychom na stresu mohli ubrat. 

Opět to nepíši jako věc, která by měla aktivity vás studentů zastavit, ale naopak rozšířit. Jenže jakékoliv rozšíření aktivit s dalšími požadavky vyžaduje tedy reakci vlády "něco udělat", což kromě nařízení v těchto tématech znamená "na to vzít také někde finance." A pak je třeba si také říci, kde ty finance ušetřit. 

Některé rezervy vláda ještě má

a) další úspory v rámci fungování vlády - paradoxně zaměstnání několika IT expertů místo outsorcingu (ministerstvo zemědělství na tom za vlády Mariana Jurečky nejen tímto ušetřilo 50% provozních nákladů)

b) transformovat zdravotnictví, aby nedocházelo k únikům financí na zakázkách atd. 

c) zamezit ztrátám v rámci zakázek neodborným fungováním ministra (viz doprava a pan ministr Ťok), 

d) e-gowerment, který ministerstvo financí pořád slibuje a snad už bude? 

ale co dál? 

Když se na to opakovaně ptám Mariana Jurečky, vlastně nejsme schopni dát toho o moc více (kromě pár dalších detailů) dohromady. 

Přicházejte tedy s vlastními návrhy, protože finance jsou potřeba na 

a) řešení problémů, aby nebyla společnosti rozdělená na "my a oni"

b) finance budou třeba i na rekultivaci krajiny,

c) abychom měli šanci i tisíce drobných úprav na hektar pole či lesa (aby nevhodnou meliorací či podtrhnutím dál nevysychal) zvládnout bez velkého navýšení centy potravin (které by si tak ani nikdo skoro nekoupil) najmutím pracovníků (kteří navíc ani nejsou na běžný úvazek, už ani Ukrajinci), bude třeba zapojit statisíce nás mladších lidí do dobrovolné pomoci zemědělců (na vesnici i přes týden, lidé z města o víkendech a o prázdninách). 

Kde se v současné době pohybuje vědomí osvícenějších politiků, si můžete poslechnout v rozhovoru Václava Cílka s Marinem Jurečkou: 

http://www.akademiesobestacnosti.cz/video/klimaticka-zmena-beseda-s-vaclavem-cilkem-a-marianem-jureckou

Další rozhovor povedu 8.4. s europoslancem Pavlem Pocem a se zakladatelem organizace "Prales dětem" Milanem Jeglíkem. Dotazy na ně můžete psát i do komentářů pod článek. 

Změny, které klimatičtí specialisté očekávají, že stojí před námi jako výzva jsou právě zaznamenány v tom schématu, které v rozhovoru s Václavem Cílkem a Marianem Jurečkou ukazuji. Více budeme rozebírat právě v dubnu s Pavlem Pocem a Milanem Jeglíkem. Záznam z klimatické konference, který mi Václav Cílek zaslal, je zde: 

https://www.youtube.com/watch?v=HyWSMovZLVY&fbclid=IwAR3QHiGuf7z5tbxJ1GCvxO16M2bBrfsaBYcvdRzY730pFYmNzbyL0JNrw88

Shrnu tedy přehledně úkoly, které nás podle mě v následujícím roce čekají:

1) NA ZÁKLADNĚ VLASTNÍCH ZKUŠENOSTÍ (VLASTNÍHO ZMĚNĚNÉHO ŽIVOTA) MLUVIT S LIDMI OKOLO SEBE O REÁLNÝCH (NIKOLIV VYSNĚNÝCH)  MOŽNOSTECH ZMĚNIT SVÉ ŽIVOTY U TĚCH KONKRÉTNÍCH LIDÍ (HOVOŘIT S NIMI), ABY SE NEOPAKOVALA SITUACE Z FRANCIE. MLUVIT I S VRSTEVNÍKY Z JINÝCH SOCIÁLNÍCH SKUPIN A S MLADŠÍMI. 

2) KOUPIT SI KUS PRALESA ČI PODPOŘIT FINANČNĚ (i malou částkou podle možností) RŮZNÉ ZCELA PRAKTICKÉ ČINNOSTI EKOLOGICKÝCH ORGANIZACÍ (pytle na sběr odpadků z moře, fotopasti na zachycení pytláků apod.).

3) ROZHODNOUT SE STAVĚT NIKOLIV NA ZELENÉ LOUCE, ALE TAM, KDE UŽ ZÁSTAVBA JE (bydlet tam, rekonstruovat či strhnout a postavit znova).  A MOTIVOVAT K TOMU I SVÉ OKOLÍ. ROZHODNOUT SE POSTAVIT ZATEPLENÝ DŮM NEBO NA STÁVAJÍCÍM DOMĚ SI PŮJČIT ÚVĚREM NA ZATEPLENÍ. 

4) ZORGANIZOVAT PRAVIDELNÉ KLIDNÉ INFORMAČNÍ DEMONSTRACE PROTI PALMOVÉMU OLEJI PŘED OBCHODNÍMI ŘETĚZCI, NAPSAT PŘES SERVER Koalice proti palmovému oleji výrobcům potravin osobně (řada z vás už pravděpodobně udělala). 

5) NAVRHOVAT VLÁDĚ ÚSPORY.

6) MOTIVOVAT SVÉ SPOLUŽÁKY, ABY SE V RÁMCI TECHNICKÝCH STUDIÍ ZAMĚŘILI NA ŘEŠENÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY, neboť pokud nechceme uhlí, ropu a plyn, známe nebezpečí jaderných elektráren, množství kobaltu na jeden elektromobil (15kg) a jeho způsob těžení, je třeba dále pokračovat ve vývoji výroby a recyklace solárním panelů (a s nejistým výsledkem i jaderné fúze), TAK PRÁVĚ TYTO ÚKOLY ČEKAJÍ NA VAŠI GENERACI. 

7) TLAČIT NA VLÁDU, ABY DOTÁHLA LEGISLATIVU OHLEDNĚ ÚPRAVY POZEMKŮ A DOMLUVILA S AGRÁRNÍ KOMOROU, LESNÍKY A MOHLI JSME ZAČÍT.  DÁT DOTACE NA ZJIŠTĚNÍ MELIORACÍ (nejsou zanesené do katastru v rámci anonymity znárodňujícího komunismu), aby se práce mohly dostatečně dobře uskutečnit (my makači dobrovolníci o víkendu, prázdninách atd. můžeme pracovat jako tělocvik zdarma, ale odborníci, kteří se tím živí v rámci výzkumů těžko). ABY SCHVÁLILA PŘIPRAVOVANÝ ZÁKON O DALŠÍM ZPŘÍSNĚNÍ STAVĚNÍ NA PŮDĚ A TO NEJEN TÉ NEJKVALITNĚJŠÍ. ŘEŠILA PROBLÉM S DIVOKÝMI PRASATY. SCHVÁLILI ROZUMNOU VARIANTU PROTIEROZNÍHO ZÁKONA, O MYSLIVOSTI, ATD. Ptát se jich na jejich osobní život.

8) DOMLUVIT SE NA OBCI, KAM BY ŠLY JEŠTĚ ZASADIT STROMY, POPÍNAVKY. HLÍDAT, ABY SE NEZABÍRALY DALŠÍ ZELENÉ PLOCHY NA STAVBY, PODÍLET SE NA PARTICIPATIVNÍM ROZPOČTU V NÁVRZÍCH I VLASTNÍ PRACÍ. 

9) JET SÁZET STROMY DO LESA - KDE JE POTŘEBA A PTÁT SE ODBORNÍKŮ, JAK POMOCI, ABY SEMENÁČKY NEUSCHLY - ŘÍDIT SE DALŠÍMI OPATŘENÍMI V DOBROVOLNICKÉ ČI I PLACENÉ PÉČI O LESY. 

10) TLAČIT NA EVROPSKÝ PARLAMENT, ABY RYCHLEJI VE SPOLUPRÁCI S ODBORNÍKY NA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ PŘIJÍMAL POSTUPNÁ OPATŘENÍ NA SNIŽOVÁNÍ PESTICIDŮ A NAOPAK ZVYŠOVAL PODÍL EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ. 

11) KROMĚ SEBE MOTIVOVAT LIDI OKOLO SEBE, ABYCHOM SE V TOMTO, NEJPOZDĚJI V PŘÍŠTÍM ROCE ZÁSADNÍM ZPŮSOBEM PUSTILI DO REKULTIVACE KRAJINY.

12) MOTIVOVAT VLÁDU A EUROPOSLANCE, ABY UVAŽOVALI O UHLÍKOVÉ DANI V RÁMCI LETECKÉ DOPRAVY NAD URČITÉ KILOMETRY ( nad určité km, tj. jedna průměrná zpáteční cesty ročně).

13) NAVRHNOUT DALŠÍ REÁLNÉ LEGISLATIVNÍ ÚPRAVY.

14) SLEDOVAT VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU A DOBŘE ZVOLIT.

S úctou a srdečně k vám všem Alena Kulhavá, učitelka dříve na gymnáziu, později dospělých a dneska menších dětí v rámci i těch "oni."