Moderovala jsem rozhovor s Václavem Cílkem a Marianem Jurečkou o klimatické změně.

Oprava fontu a barev. Rozhovor s některými odpověďmi dvou odborníků ve své branži, které vás možná překvapí. Usazení jevu do reality a reálných možností pro všechny složky společnosti. Článek odkazuje na rozhovor a jen sesadil 

některá témata. Některé větičky "jen tak mimochodem" mající mnohem hlubší význam, než by člověk čekal. Tento článek není nějakým uměleckým výtvorem a nemá nahrazovat samotnou diskusi. Slouží jen jako připomenutí určitých témat, kdyby s tím někdo chtěl dále pracovat. (Přesto jsem po upozornění upravila fonty a tak snad i těch 700 předchozích čtenářů využije zejména rozhovor samotný).  V rámci své obce, komunikace s politiky atd. Článek obsahuje i část diskuse v kuloárech potom. Samotná diskuse je živější a věřím srozumitelná pro více lidí. Moderovala jsem poprvé, ale téma považuji za natolik závažné, že alespoň několik otázek mohli hosté odpovědět a mohu sdílet s vámi. A také zašlu politikům a dalším lidem činným ve veřejném životě. To, co bylo cílem této diskuse nebylo napodobovat profesionální moderátory, ale v jednotlivých dílech diskuse pozvat k sobě do diskuse lidi, kteří se zabývají v něčem společně danou tématikou a dát možnost vystoupit souvztažnostem v jejich výpovědích v rámci jednoho rozhovoru. 

ZÁZNAM ROZHOVORU NA VIDEU: 

http://www.akademiesobestacnosti.cz/video/klimaticka-zmena-beseda-s-vaclavem-cilkem-a-marianem-jureckou

V rozhovoru užíváme s Marianem Jurečkou špatný titul Václava Cílka: Došlo k tomu bizarním způsobem, který pro obsah tohoto článku není podstatný. Zvuk také není dobrý a má to svoji specifickou příčinu, která u dalších rozhovorů bude již vyřešena. 

- Humor Václava Cílka jak v otázce Mirka Topolánka, některých českých politiků, Donalda Trumpa, ale i v otázce apokalyptických skeptiků bez pozitivního tvořivého směřování je docela podstatnou rovinou, která ruší rovinu spekulací, není však odsudkem všech politiků. Naopak, jak v pořadu dále uslyšíte, i vážení si určitého pozitivního posunu ve věci. Posouvá celé téma do roviny, kde se vyseká snad každá mysl a nezbude člověku nic jiného, než pokorně přijmout stav a zároveň "ZJEDNODUŠIT SVŮJ ŽIVOT".  Tak, jak Václav Cílek, který se zabývá klimatickou změnou veřejně od roku 1987, reagoval na moji otázku " Jak on aktivně přistoupil ke svému řešení klimatické změny?" Aktivita v inspiraci druhých lidí, ale i "nepodělat se z toho", žít i tak pozitivní život v lásce k přírodě a lidem. To je možná základní poselství celé diskuse. Humorná věta na závěr "Kdo mohl říci, že žil na konci jedné epochy?"s následným uvolňujícím smíchem nás ostatních i posluchačů v sále hovoří o nutnosti lidského přístupu k pravděpodobně největší výzvě lidstva. 

V jiném pořadu (vzhledem k zásadnosti tohoto sdělení si dovoluji na to upozornit) hovoří Václav Cílek právě o tom, co se stane, když člověk projde fází "odmítání faktu" s ponecháním si obezřetnosti a posvátné hrůzy: Nejen Václav Cílek, několik lidí veřejně se klimatickou změnou zabývajících, já i několik mých přátel  jsme každý zvlášť došli do stavu, kdy jsme vešli do určitého vnitřního klidu a pokory a kdy jsme si vědomi nepředvídatelnosti dalších jevů. V našich praktických životech v součinnosti s minimalizací vlastní uhlíkové stopy.  Jak kdo můžeme v rovnováze s tím, co máme nutně zažít jako důležité zkušenosti (včetně nějaké výjimečné zahraniční cestě apod.).  A zároveň vnímáme fakt velké globální adaptační výzvy, která může transformovat jak v ničivém, tak ale také hlavně v dobrém každého z nás v řadě oblastech. Bude to i hodně rozdílné v rámci světa a bude to velká výzva světa nepřejímat odpovědnost, kde nemáme, ale zároveň pomoci si navzájem, kde máme. 

-V rámci konzumace masa Václav Cílek není maximalista, ale systematicky to neřeší. Marian Jurečka se snaží snižovat podíl masa ve svém jídelníčku a považuje za přirozené konzumovat maso maximálně dvakrát do týdne. Považuje za důležité návrat k tomuto přirozenému životu. Já jím co nejméně masa, dnes už dobře chovaného, Vojta Jílek je vegan. Václav Cílek je obecně pro snížení konzumace masa a mléka, nikoliv však na nulu, aby zůstal hnůj na hnojení polí. Marian Jurečka i Václav Cílek předpovídají, že lidé se v následujících letech neomezí v konzumaci masa globálně: V Evropě bude pravděpodobně klesat konzumace masa s vědomím zdravotních důsledků pro člověka při dnešní přílišné konzumaci masa. Případně také v důsledku ekonomické zdražování paliva i potravin. Ale v rozvíjející se části světa konzumace masa ještě o něco poroste a nic s tím neuděláme. Tam nemáme šanci situaci ovlivnit.

Budoucnost kromě rekultivace krajiny, zjednodušení života, v ekologickém zemědělství a  i celkově v rámci spotřebitelství vidí Marian Jurečka ve velkém rozvoji technologií. V kuloárech vyčísloval vývoj za poslední léta, což bude předmětem dalších rozhovorů. Václav Cílek přesto doporučuje zvýšení pěstování a konzumaci hrachu a čočky místo masa. Marian Jurečka si zrovna čočku dal ten den k obědu :)  

- Václav Cílek navrhuje POVOLENKY NA URČITÝ POČET LETŮ PRO ČLOVĚKA, další lety výrazně dražší. Oba hosté se diví, proč není zavedená VYŠŠÍ DAŇ NA LETECKOU DOPRAVU , protože letadla mají vysokou uhlíkovou stopu. JE TO VÝZVA PRO POLITIKY, ale i PRO NÁS OBČANY INSPIROVAT K TOMU POLITIKY. Nejen v  této souvislosti doporučuji si pomalu s pauzami znovu pustit můj úvod statistických čísel a také prostudovat schéma, které ukazuji na kameru. 

- Marian Jurečka ZPŘÍSNIL ZÁKONY O NEMOŽNOSTI VYNĚTÍ KVALITNÍ PŮDY Z PŮDNÍHO FONDU A OBČANÉ, STAROSTOVÉ A ZEMĚDĚLCI MU PŘIŠLI NADÁVAT,  ŽE OMEZUJE VÝSTAVBU RODINNÝCH DOMKŮ ATD.  Dokonce ZNÁ RŮZNÉ LIDI, KTEŘÍ PRODALI KVALITNÍ PŮDU S PLNÝM VĚDOMÍM NA STAVBU PÍSKOVNY A POTOM PODEPSALI PETICI (KDYŽ UŽ MĚLI PENÍZE V KAPSE) O ZPŘÍSNĚNÍ ZÁKONA. PENÍZE NÁM NESMRDÍ, PETICE PODEPISUJEME. Pro Mariana Jurečku by bylo po všech stranách výhodnější stavět dům na zelené louce, ale V RÁMCI VZTAHU A ZODPOVĚDNOSTI K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ OPRAVIL SELSKÉ STAVENÍ. 

- Oba hosté rozvedli, jak lidé zacházejí s nebezpečím a jak to vypadá v dnešní době právě s vnímáním reality vážného nebezpečí klimatické změny:  "BOHUŽEL VĚTŠINA LIDÍ NESLYŠÍ NA URČITÁ VAROVÁNÍ, ZMĚNA CHOVÁNÍ PŘICHÁZÍ, AŽ PŘIJDE NĚJAKÝ NÁRAZ DO ZDI. Až začneme zjišťovat, že voda ve studni není, až to začne řešit starosta, pak to začne řešit kraj a pak to začne řešit stát. "   "Část odborné obce (tím myslím vědce) a část politiků i část zemědělců si to už uvědomuje. Částečně i v trendu prvních enviromentálních Mariana Jurečky pokračuje ministr zemědělství Toman." Václav Cílek pozitivně hodnotil první propojení ministra zemědělství (Mariana Jurečky) s ministrem životního prostředí (Richarda Brabce), které navíc přineslo zcela konkrétní výsledky v rámci legislativy. Současná vláda v tom alespoň částečně pokračuje. 

Václav Cílek i Marian Jurečka hovořili velmi zajímavě o PSYCHOLOGII ODMÍTÁNÍ. Hovořil o tom, že "VELKÉ MNOŽSTVÍ LIDÍ ZE ZATOPENÝCH OBLASTÍ SI STAVÍ DOMKY ZNOVU VE STEJNÉ OBLASTI A TO JAK V ČECHÁCH, TAK V PŘÍMOŘSKÝCH OBLASTECH AMERIKY APOD. NĚKTEŘÍ DOKONCE VYTĚSNÍ V HLAVĚ SAMOTNOU PROBĚHNUVŠÍ POVODEŇ A TVRDÍ, ŽE SNAD ANI ŽÁDNÁ NEBYLA.Součástí strategie ve společnosti je FILTRACE, ZDA INFORMACI O KLIMATICKÉ ZMĚNĚ APOD. SI ČLOVĚK PUSTÍ A ZE ZKUŠENOSTI JE ZNÁMÉ, ŽE NAPROSTÁ VĚTŠINA LIDÍ, DOKONCE ANI TĚCH, CO MAJÍ VE STUDNI SUCHO ČI OKOLO SUCHÝ LES, SI TO NECHCE PŘIPUSTIT, PROTOŽE JEŠTĚ LZE VODU PŘIVÉST Z DALEKA DO MÍSTA BYDLIŠTĚ. Maximálně to zaznamenají v situaci, kdy jim obec zakáže napouštět bazény. "

Václav Cílek to potom rozvedl o obecné psychologie, jak lidé přistupují k nějaké krizi: "Obecně při varování, nebezpečí, že se skutečně něco stane, v anglosaských zemích zprávu odmítá 85% lidí, u nás pravděpodobně víc. Když se ukazuje hrozba, tj. už ta hrozba tady je, tak ji odmítá více jak 80% lidí. Pak následuje hysterická reakce, tj. pobíhání a okamžitě na někom chcete, aby s tím něco udělal. Člověk je zaskočený a snaží se najít někoho, kdo to vyřeší za něj. Mezitím začne probíhat krize.Někteří už jednají, ti, co udrží chladnou hlavu (není jasné dopředu, kdo to bude) - z těch se stávají často vůdci.Někteří lidé vzdělaní v oboru v době hrozby berou situaci jako "potvrzení vlastního názoru" a sice vypadají konzistentně, ale vzhledem ke svému přístupu ztrácejí  kontakt se skutečnou realitou a nepomáhají. Většina z nich ale také podlehne panice a pak už také fungují. Z praxe (starostové malých měst a další lidé v poli, v praxi apod.) se většinou v určité fázi rekrutují důležití lidé, kolem kterých se rychle zorientuje a zorganizuje řada lidí a funguje to docela dobře.

- Marian Jurečka vzpomněl vyučování o klimatické změně už na vysoké škole za jeho doby studia a i to, že nejvíce si uvědomil problémy životního prostředí v Africe, kam pravidelně jezdí na programy pomoci Africe v zemědělství. Když např. ve špatně spravované zemi začaly vznikat i deset metrů hluboké erozní rýhy. Jsou to důsledky odlesňování krajiny. Václav Cílek v rámci klimatické změny očekává do dvou až do tří let velké sociální nepokoje, do deseti až dvaceti  let větší problémy spojené s klimatickou změnou. Vnímá dar toho, že jsme se narodili v České republice, kde máme šanci situaci mnohem lépe zvládnout, pokud budeme chtít. Václav Cílek dokonce hovoří o tom, že končíme jedno geologické období a to čtvrtohory. Začátek a konec jednoho geologického období s sebou nese dramatické změny ničivé i tvořivé. 

- Hovořila jsem o výzkumech slovenské Akademie věd, která vyzkoumala řadu dílčích faktorů, jak lze zabránit vysychání a usychání lesů tím, že nebudeme čím dál více zmenšovat jejich vsákavost vytvářením hlubokých vyjetých kolejí v lesích, odvodňování polí apod. více viz můj článek:

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=699299

Oba pánové potvrdili, že pravidelné rozorání cest a lesích - KTERÉ BY MOHLO ZAČÍT UŽ TEĎ  (a nedělat je zbytečně další) a instalování oradel na traktory za kola jsou důležitým řešením. Ale zdaleka ne dostatečným, je to skutečně třeba udělat MILIÓN DROBNÝCH ÚPRAV V KRAJINĚ, svážnice, zrušení některých meliorací apod. Po té, co do krajiny a její vsákavosti od cca začátku 20.století čím dál výrazněji zasahujeme. Politici ani lesníci na to bohužel zatím nechtěli slyšet. JE TO ZÁSADNÍM ÚKOLE LESNÍKŮ V NÁSLEDUJÍCÍCH LETECH. Problémem je i to, že nejsou lidi na tuto práci. MOJE VÝZVY PRO LESNÍKY A ZEMĚDĚLCE  V TÉTO SITUACI JE, ABY NÁS, KTEŘÍ CHCEME AKTIVNĚ POMÁHAT PŘÍRODĚ ZORGANIZOVALI (výzvou po FB třeba i přes Mariana Jurečku a další) DO NEPLACENÝCH DOBROVOLNÝCH BRIGÁD V LESE A NA POLÍCH V SITUACI, KDY ZAČNOU SAMI V LESE A NA POLI HOSPODAŘIT NELIKVIDAČNÍM ZPŮSOBEM. 

Bohužel na polích je situace obtížnější (jak mi Marian Jurečka vysvětlil v další diskusi u stolu) a bude se muset řešit možná i nějak legislativně? Jde o to, že pokud se mají udělat nějaké úpravy v rámci meliorace pole, odvodných kanálů apod., vyžaduje to kromě složitějších povolení dočasné vypovězení smlouvy zemědělcům (Většina zemědělců u nás je nájemníků, nevlastní půdu). Tyto úpravy navíc může udělat jen majitel, ne zemědělec. V dnešní době navíc nejsou známy meliorace krajiny, není to nikde zanesené a vzhledem k době komunismu to vlastníci ani zemědělci nevědí. Proto by bylo třeba, aby vláda věnovala peníze na výzkum a zanesení meliorace do mapy. Vládu ale lobují zemědělci - nájemníci půdy (resp. Agrární komora),neboť při každé úpravě krajiny k dobrému hrozí velkým zemědělcům (nájemníkům) to, že se majitel rozhodne pronajmout či prodat část pronajímané půdy původně těm velkým, malým zemědělcům. A po tom samozřejmě velcí zemědělci netouží. A ani Andrej Babiš v rámci jeho rozpočtových priorit. Staví se dálnice, ale tlak veřejnosti na vládu není a tak si to vláda nevzala ani za minutu dvanáct jako prioritu. Je to na nás na občanech v dalších měsících a letech! V zahraničí se dějí masové pochody za podporu řešení klimatické změny a stavu krajiny celkově vládními úpravami zákonů.  

- Marian Jurečka ještě připomněl jednu další zásadní věc: Situaci komplikuje i to, že nájemci chtějí vytěžit od nájemných zemědělců maximum zisku bez ohledu na to, co to přináší pro krajinu a spotřebitel chce naopak co nejlevnější potraviny. Tato rovnice nemá řešení. Respektive řešení spočívá v uvědomění si reálné situace a nutnosti zodpovědnosti v přístupu jak u majitelů půdy, tak u nás spotřebitelů. Tak, abychom věnovali pár sekund pozornosti koupi pokud možno české potraviny, která je z hlediska čachrů supermarketů apod. maximálně jen o pár korun dražší. A postupně abychom podle svým možností přecházeli na ekologicky pěstované a co nejvíce regionální potraviny. 

- Vláda by měla vnímat, že ekologické zemědělství by mělo být do několika desítek let naprosto většinový systém zemědělství. Investovat kromě do přechodně nutných dotací pro ekologické zemědělce a výuky obyvatelstva tak, aby se o to později už spíše nemusela starat. Marian Jurečka je optimista, že se ekologické zemědělství stane naprosto většinové do 75 let. 

Bolavou stránkou dalšího možného ekologického zemědělství je to, že nejsou pracovníci do zemědělství. Může to být v rámci sklizní motivace pro nějaké brigády (můj nápad), nebo jak Václav Cílek nepřivolává, ale může nastat řešení v rámci budoucí ekonomické krize a tudíž opět větší nezaměstnanosti a to i v rámci robotizace. 

-Marian Jurečka jako "systematický apoštol" to pak rozvádí do jasné formulace zodpovědnosti politiků. Na druhou stranu z rozhovoru jasně vyplývá věc, kterou vnímám stejně a to, že pořád větší část společnosti přehrává vlastní odpovědnost na někoho jiného.  "NEMÁME SE SPOLÉHAT NA STÁT, NĚJAKÉ SPASITELE, ALE ZAČÍT NĚCO DĚLAT V SVÉM ŽIVOTĚ, VE SVÉ OBCI. V ÚPRAVĚ SVÉHO ŽIVOTA, SPOTŘEBITELSTVÍ, ODVÁŽNÝ ZEMĚDĚLEC ZAČNE DĚLAT BIOPÁSY A DALŠÍ TO NAPODOBÍ, STAROSTA JEDNÉ OBCE NAKAZÍ REKULTIVACÍ KRAJINY DALŠÍHO STAROSTU. " Kromě toho, že má člověk také "SE PTÁT POLITIKŮ ´CO JSTE V POSLEDNÍM ROCE UDĚLALI PRO ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KRAJINY. CO DĚLAJÍ PRO OCHRANU PŮDY, VODY´. "

- "V SITUACI, KDY JE STAV TAK VÁŽNÝ, KDY JE ZA MINUTU DVANÁCT, BY SI NEMĚL ŽÁDNÝ POLITIK DOVOLIT SITUACI ZLEHČOVAT."

Výzva Mariana Jurečky: Kromě čím dál většího podílu vědomých občanů se zvětšuje podíl vědomých starostů, kteří kromě pozemkových reforem kolem svých obcí, vysazování stromů, biopásů, zakládání mokřadů atd. podporují i stavbu nízkoenergetických domů, vytvoření přirozeného zasakování vody v krajině i v obci, využívání dešťovky na zalévání apod. Tito starostové to udělali sami od sebe a nečekali, až jim na to přijde operační program z Evropské unie. Udělali to sami od sebe, protože to považují za důležité. Je velmi důležité, aby to byla čím dál větší aktivita další generace. 

- Václav Cílek uvádí, že vždy má smysl něco dělat. Vzpomněl na to, že Sumerské městské státy, které měly dobrou vládu, fungovaly o 150 let déle, než ty, které fungovaly hůře. 

Vzhledem ke komplexnosti tématu a pro některé z vás možná i nové informace či pohledy doporučuji si rozhovor poslechnout ještě jednou a případně si i přečíst toto shrnutí. Jen možnost. 

Václav Cílek to uzavřel větou od jednoho básníka inspirátora : "OBČANE, TY SE DÍVÁŠ NA PŘÍRODU, PŘÍRODA SE DÍVÁ NA TEBE, KDO MYSLÍŠ, ŽE MÁ LEPŠÍ ZRAK?" 

S úctou a s díky k oběma hostům: Panu docentovi Václavu Cílkovi a Marianovi Jurečkovi.

K článku a hlavně rozhovoru otevírám diskusi pro vaše zkušenosti z přírody, zemědělství, lesnictví, v rámci zdravého spotřebitelství a vztahu k této globální adaptační výzvě. 

Alena Kulhavá