Co přeji České republice do dalšího jejího století? Co přeji zejména mladé generaci?

O co se můžeme opřít v rámci naší kultury, historie, povahy, situaci? Kde je třeba dát pozor a proč? Které zcela konkrétní kroky by mohly pomoci řešit globální klimatickou změnu?  

Milí spoluobčané, 

PÍŠI VÁM ČLÁNEK DELŠÍ A JEŠTĚ S ODKAZY, ALE V RÁMCI PŘÁNÍ DO DALŠÍCH LET K PŘÍLEŽITOSTI STOLETÉHO VÝROČÍ VZNIKU ČESKOSLOVENSKA TO JINAK NEUMÍM, NEBOŤ SVĚT JE DNES POMĚRNĚ KOMPLEXNÍ:

V dnešní době nemáme rádi patetismus a nějaké přeslazené vlastenectví, ale přesto pokud určité území nejeví známky soudržnosti kulturní, duchovní, lidské i správní, dochází často k výrazné restrukturalizaci daného území, někdy i cizí kulturou. 

Pokud mladí lidé nemají výraznější vztah k naší vlasti, žijí jen konzumem, virtuální realitou a třeba i základními rodinnými povinnostmi později (a někteří ani na to nemají chuť), může se stát, že se neudrží soudržnost část lidí bude ze země odcházet. 

Pokud nebudeme mít svůj vlastní tvar, stáváme se i slabými nejen v rámci invazí, ale i v rámci vyjednávání ve větších celcích a je úplně jedno, zda to bude Evropská unie, jiná forma komunikace a spolupráce, stejně tak i s dalšími zeměmi světa. 

Pokud nebudeme znát historii a zejména tu svoji, hrozí nám kromě nových výzev i zbytečné opakování starých chyb. 

A v neposlední řadě pokud nebudeme mít fraktálový vztah k bytí na Zemi (tj. rodina, skupina pracovní či kamarádská, širší příbuzenstvo, obec, stát, Evropa, planeta Země), nevyužijeme veškerý potenciál možného prožitku lásky i zkušeností. 

Proto se dneska pokouším zamýšlet nad tím, co přeji naší zemi do dalších let:

ROVINA OSOBNÍ A VZTAHOVÁ

Přeji nám, abychom

1) uměli vnímat naše pozitivní vlastnosti a tradice, neboť v každé třídě a i u dospělých se setkám s tím, že vnímáme negativní vlastnosti Čechů, ale dost často neumíme vyjmenovat naše výjimečné pozitivní vlastnosti. Za ně např. považuji:

- Hluboký duchovní rozměr, byť jen u části společnosti, ale potenciál k tomu má mnohem více lidí (a pak se i náhle probudí), je to určité klima, zejména v Praze a na Moravě.

- To je dáno i stále působícím odkazem výjimečného Karla IV. a té doby

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=583398

- Praha jako nejmalebnější hlavní město Evropy

- Specifický slovní humor

- S tím souvisí i hravost a tvárnost jazyka

- A i hravost v rámci Velikonoc apod.

- Schopnost být ve středu Evropy (i v rámci migrační krize apod.)

- Sice uvadající či zpaďouřená, ale stále živá tradice turistiky, trampingu, vodáctví

- Tradice Sokola a skautu

 2)  Uměli reflektovat a neomlouvali svoje slabší stránky, ale pracovali na jejich zlepšení:

- v některých situacích slabost či nedostatek sebevědomí, v jiných (méně často) velikášství

- závistivost

- pomlouvání

- stěžování si na maličkosti

- blbá nálada jako alibi před proaktivností i v neideálních podmínkách

- mnichovský syndrom, poskomunistický syndrom

3) Nezapomněli na rovinu duchovní v nás samých. Ta není nutně náboženská (náboženství má výhodu jasnější cesty a budování tradic, ale zase nevýhodu určité svázanosti). Pokud rovina duchovní schází, schází základní rovina propojení se svým Středem i se smyslem života na planetě Zemi. Dost často se právě vytrácí i vztah k přírodě a k planetě Zemi jako živému celku. 

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=571183

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=398990

ROVINA SPOLEČENSKÁ

Přeji nám, abychom 

1) Vnímali, jaké dary nám naše země poskytuje a jak se máme dobře. Užívali současné situace:

- Bezpečnost v rámci republiky. 

- Svoboda tisku a projevu 

- Zavnímali významné české osobnosti a i si od nich něco přečetli:

Karel IV, Jan Hus (ne už tolik husitství), Tomáš Garyque Masaryk, Václav Havel (byť kontroverzní a s politickými chybami), 

Jan Ámos Komenský, Jan Patočka, Zdeněk Neubauer, Pavel Tigrid, Tomáš Halík (byť pro mě v mnohém problematický), Eduard Tomáš a Míla Tomášová, páter Ferda, Jaroslav Foglar atd.

- Všimli si pozitivních a statečných bodů českých dějin: Legionáři, chuť lidí se postavit Německu v druhé světové válce, jednotlivé pomoci Židům, atentát na Heydricha, Zajíc, Palach atd., stateční kardinálové (Beran atd.), i pozitivní prvky listopadové revoluce. Mírové rozdělení Československa na Čechy s Slovensko a nadále dobrá spolupráce. 

- Nechali se inspirovat našimi kulturními (i menší velmi zajímavé osobnosti): Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Petr Eben, (Adam Michna z Otradovic, Jan Jakub Ryba, Zdeněk Lukáš, Jaroslav Krček), Rafael Kubelík, Otokar Březina, Jaroslav Seifert, Jan Skácel, Bohuslav Reynek, Miloš Forman, Jiří Kylián, Karel Čapek, Milan Kundera, Ladislav Fuchs atd. 

Mistr Theodorik, Antonín a Josef Mánes, Mikoláš Aleš, Alfonz Mucha, Antonín Chitusi, František Kaván, Josef Lada, Jan Zrzavý, Zdeněk Hajný, Olbram Zoubek, Jaroslav Róna, Toyen atd. atd. 

- Zaznamenali naše objevy: Jaroslav Heyrovský (polarograf), František Křižík, Jan Janský (krevní skupiny), Otto Wichterle (kontaktní čočky), dneska vývoj baterií do elekroaut, nanotechnologie, výzkum jaderné fúze atd. 

- Podívali se občas na staré filmy a divadelní hry a byli tak v kontaktu s autentickými herci  minulosti i současnosti: Jan Tříska, Radovan Lukavský, Boris Rozner, Vladimír Menšík, Luděk Munzar, Jana Hlaváčová, Květa Fialová, Věra Galatíková, Radovan Brzobohatý, Rudolf Hrušínský, Jan Werich, Jiří Voskovec, Miroslav Horníček, Jiří Grossman, Miloslav Šimek, Zdeněk Svěrák apod. 

Podobně tomu je u zpěváků: např. Karel Gott, Marta Kubišová, Marie Rotrová, Hana a Petr Ulrichovi, Karel Kryl, Aneta Langerová atd. 

- Pro vlastní odolnost si vzali příklad ze sportovců Emil Zátopek, Věra Čáslavská, Jaromír Jágr, Martina Sáblíková apod. 

- Až na specifické situace, které je třeba v politice ošetřit, užívali možnost bohatého rodinného života: Výlety, společné sportování, občas kultura apod. 

- Vnímali dar školství, kdy k rozhovoru s vlastními dětmi (nejsilnější formování) přispívají učitelé a spolužáci dalšími různorodými pohledy.

- Vnímali a žili možnost zorganizovat něco dohromady. V rodině, ale i obci: "Zažít město jinak" je jen akcí inspirující (na vesnicích ani nepotřebovali a ve městech někde nedotažením organizace zkomplikovalo situaci), lze tak jak to máme na Dívčích Hradech pokračovat zcela neformálně dál pravidelně. O svátcích ani nemluvě. 

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=679206

2) Pokud možno se posunuli v rámci některých oblastí:

- Opět více hovořili s dětmi o historii České republiky.

- Neopustili zcela klasické umění, které je přesvěčné (výtvarné umění, vážná hudba, divadelní hry apod.) jak pro sebe, tak pro své děti. 

- Neopustili zcela čtení klasické literatury (alespoň trochu) a inspirovali děti. 

- Uměli rozlišovat podstatné a podružné.

- Uměli vnímat pozitivní i ustřelující znaky postmoderny

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=564983

a také problematický dekonstruktivismus a pozitivních i problematické odkazy osvícenství, avantgardy i popu

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615581

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615835

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615793

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615799

- Věděli, s kým a jak jednat v té či oné záležitosti a dodržovali služební postup.

- Vešli společně s dětmi i v rozumném časovém úseku do virtuálního světa a i tam se vzájemně pozitivně ovlivňovali. Týká se to zpráv, youtuberů apod. Uměli společně s dětmi zabezpečit sociální sítě jak z hlediska užívání, tak nastavení. 

- Vnímali hodnotu rodiny a uměli to pozitivní předat dětem, mluvit s nimi o tom. Tam, kde se nepovedlo (50% rozvedených manželství a to nejen dožité životní lekce v dospělosti dětí), umět s dětmi na vhodné úrovni pohovořit "proč se nepovedlo" a umět jim pomoci preventovat stejné chyby do budoucna. 

- Hovořili o vlasteneckém a mravním (např. netestováno na zvířatech, Fair trade ke jde) spotřebitelství (podle možností) a hlavně ho žili. 

- Vnímali vůbec, co to je zdravé spotřebitelství, jaký vliv má přímo na naše peněženky to, zda koupíme český nebo slovenský či polský výrobek. Dneska politiku nedělá to, kolik lidí přijde na demonstraci, ale co kupujeme. 

- Vnímali i ekologickou složku spotřebitelství a podpory udržitelného zemědělství (malá pole, remízky apod.) v rámci vědomí toho, od koho nakupuji (zejména menší obce, ale něco lze i v Praze).

- Kdo může - nakupoval také u místních a ne jen v supermarketech. Zeleninu nakupovali i na trzích (podle finančních možností všechnu nebo částečně). 

- Kupovali potřebné věci a nepodléhali iluzi recyklace: Ta je výborná, ale i ta stojí energii, peníze a není stoprocentní. Proto např. vyhazovat klávesnici jen proto, že se ušpinila, měnit po roce mobil jen proto, že novější verze má o několik málo aplikaci více (které nejsou nezbytné, jen v menším množství případů nutné k práci), střídat každý rok oblečení podle módy patří k vrcholu spotřebitelského kolotoče v rámci oteplování planety a ubývání přírodních zdrojů. Byli si vědomi i následujícího problému:

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=403442

- Zavnímali velký problém sucha a s tím spojené otázky do budoucna:

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=677127

Sucho bohužel přichází rychleji, než kdokoliv z vědců čekal, proto ani tato opatření nestačí:

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=616808

 - V rámci vnímání hospodářské situace republiky (problematiky vypadnutí ze západních trhů v době komunismu, problematiky problematické privatizace, dneska i oligarchismu) vnímali nutnost inovativního průmyslu a v rámci svého jednání a i níže politického jednání k němu přispívali: Vlastní iniciativou (podnikatelé a uvažující o podnikání), nápadem pro podnikavé kolegy apod. Vědomím, že samy od sebe do státní kasy peníze nenatečou a kromě nápadu korporátní daně (muselo by se propočítat) nám nezbývá nic jiného, než jako úžasní Češi dobýt trhy svými dalšími novinkami :)

- Upozornit malé inovativní podnikatele ve svém okolí na nutnost opečování patentů, licenčních smluv apod., spolupracovat s patřičnými úřady, případně s politiky, kterým důvěřujete. I zde zbytečně ztrácíme. 

ROVINA POLITICKÁ

1) Vnímali, že při vší komplikované situaci nejsme v akutním nebezpečí, přesto je velmi potřeba

2) Se o určité politické principy a vývoj zajímat hlouběji a bez konzumních brýlí:

-  Vnímali masarykovský pojem střetu zájmů. K čemu jsou vystavené obrázky TGM, když si nevezmeme příklad z jeho moudrostí, které někdy jsou i opakováním moudrostí antických apod.? 

Každý, kdo má jen trochu sebereflexe, zažil někdy ve svém životě střet zájmů sám u sebe: Tendence třeba jen maličko preferovat své dítě, svoji firmu apod. Potom takový člověk rozumí vážnému varování antických filosofů, politologů i TGM a dnešních politologů u kohokoliv spojit moc politickou a ekonomickou (větší podnikatel), velmi pravděpodobně vnímá střet zájmů u premiéra České republiky. Vždy je to problém a je to principiální problém, tím hůře, když např. u Andreje Babiše (ale stejné by to bylo u Bakaly atd., kdyby se dostali do politiky) vidíme zdvojnásobení majetku na dotacích během pár let. Pokud někdo říká, že střet zájmů je až tehdy, když je to u soudu dokazatelné, neví, o čem Masaryk a antičtí filosofové mluvili a nemá dané téma pravděpodobně ani zreflektované u sebe. 

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=604347

- Vnímali nebezpečí monopolismu: Již dneska si řada obcí stěžuje, že pokud je v zastupitelstvu vedoucím ANO, Andrej Babiš a jeho firmy dostávají bezprecedentní výjimky na hluk, špínu (stavby), smrad (masokombináty a zemědělství), finanční jednání (jakákoliv firma) mimo platné vyhlášky a žádné ani masové stížnosti obyvatel nepomohou. 

- Vnímali nekalého konkurenčního boje nejen v rámci dotací a výše zmíněných porušování vyhlášek, ale dokonce i komplikace života jiným podnikatelům, kteří mohou i zkrachovat (bezdůvodné kontroly se zastavením výroby apod.). 

- Vnímali nebezpečí, že i když budou některé procesy správné a i do státní kasy přinesou peníze, pocit střetu zájmů může vést i ve správně vedených procesech k obecnému pocitu nekalé konkurence, když premiérem a jeho ministrem financí je velký podnikatel. 

- I proto je nutné komunikovat otevřeně s lidmi kolem sebe a to i na vesnicích, zejména se svými příbuznými, ale právě i v rámci návštěv mimo rodinu (nikdo není doma prorokem). Také proto, aby vláda měla možnost reflektovat bohužel postupující rozdíl v životní úrovni mezi venkovem a velkými městy zcela v konkrétních případech.  

- Přestali jsme vnímat politiku jako totální špínu, protože kromě struktur porevolučních spjatých i s lobistickými skupinami (už před revolucí a potom tím více) se do politiky dostávají noví lidé a politiku děláme my. Revoluce neproběhla ideálně, přineslo to řadu problémů, ale naše zodpovědnost je teď a tady. "Nezáleží,co se stane, záleží, co uděláš."

- Uměli najít rovnováhu mezi koncepcí v rámci hodnot jiných, než je zisk a konzum a mezi prosperitou. Neměli konsumismus a slevy jako základní motor a základní orientační ručičku života. 

- Vnímali problematičnost zbrojního průmyslu a třeba se i připravili na možnost absence tohoto zisku do státní kasy časem:

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=608191

- Vyžadovali jsme na médiích konkrétní zprávy o stádiu hledání řešení v rámci klíčových témat v Evropské unii

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=657598

- Chodili k volbám a před volbami si pročítali volební programy, zhodnotili práci současné vlády a poslanecké sněmovny (řada návrhů dobrých zákonů je poslanecká), vzali v potaz střet zájmů. 

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=658840

- Postupně do svobodné orientace zasvěcovali i své děti. 

- Kdo může a cítí volání - pomohl aktivně v politice komunální či celostátní buď jako zastupitel, politik nebo jako poradce

- Kdo má méně času (zejména rodiče malých dětí) - věnoval společnosti i třeba jen občasnou reflexi něčeho pro konkrétní politiky (FB, emailem, osobní schůzkou). 

Alena Kulhavá