Chcete si přečíst nějaké zázraky? Otvíráte správný článek

20. 04. 2018 23:31:15
Synchronicity působí nejčastěji ve chvíli, kdy má člověk projít zásadní transformací vědomí. Mohou být krásné i bolestivé. Ale až tak neuvěřitelné? Pro někoho to nemusí znamenat nic, ale mě to připadá dost kouzelné...

Všechno začalo o těchto Velikonocích tím, že jsem v politice zakončila, co jsem cítila jako poslání. Otočila jsem vědomí o 180 stupňů s pohledem na sebe - co bych v další fázi života měla měnit na sobě. Začala jsem systematičtěji cvičit a v rámci cvičení a dýchání vnímat, kde všude mám disbalance a jak to souvisí s mým bytím ve světě. A začaly se dít věci...

Myslela jsem na Oldřicha Janotu a jeho zajímavý a v něčem pro mě nepochopitelný vývoj. A ten večer jsem ho potkala v autobuse. To ale není vše. Tohoto básníka a zpěváka nikdo moc nezná a dlouhá léta se nikde v mém okolí o něm neobjevila ani zmínka. Na FB sleduji v současné době asi čtyři lidi nepravidelně (pár dalších výjimečně), jinak ne. Ten večer jsem právě u jednoho z těch čtyřech našla odkaz na píseň Oldřicha Janoty...na text, který má souvislost s proměnou dětí ve škole a i s proměnou člověka jako takového. Aby to nebyla moc náhoda, právě jsme ta témata (a i ty živočichy a rostliny z této písně) probírali ve škole s dětmi...ukazovala jsem jim i video výroby kopřivových tkaniv...to nevymyslíš...

https://www.youtube.com/watch?v=HfvHm2s24qg

Hledala jsem další jeho staré písničky z osmdesátých let, neboť jsem okolo dvacítky Oldřicha Janotu zbožňovala a odpovídal mému vývoji.

A narazila jsem na píseň, kde se zpívá o místě i atmosféře naší školy - o Radlicích. Také o kursech zajímavého psychologa Milana Studničky o výchově dětí, kterým procházím...jako bych ho slyšela.

https://www.youtube.com/watch?v=p8KnAzrSasg

Přiskočila mi píseň o akátech, které nám porůstají stráň a o tématech stromů, které velmi intenzivně prolínají naší výukou i mým osobním i politickým životem:

https://www.youtube.com/watch?v=OqC5Njtzf0A

V intenzivním vztahu s několika politiky a vysoko postavenými vojáky jsme řešili do hloubi problému i bolesti našich duší distribuci zbraní z Čech do zemí, odkud odchází do Afriky. Zrovna tam jeden z těchto velmi hlubokých politiků odletěl. Má to ale souvislost i s dalšími věcmi mezi námi.

https://www.youtube.com/watch?v=E0AE0G9aRhg

Poslední, která mi teď skočila pod ucho byla píseň, kterou možná znáte od Mňágy a Žďorb, ale je to hluboká pravdivá píseň Oldřicha Janoty. Odpovídá přesně mé životní situaci a také tomu, co jsem si povídala před týdnem s velmi zajímavým masérem v Brně, který také prodělal tuto změnu. Vzpomněla jsem také na úžasného kamaráda-instruktora z mých škol v přírodě a také který nám úspěšně pomáhal transformovat učitelský sbor a který je dalším andělem na Zemi kam se jen pohne: vzpomněla jsem na noc, kdy jsme právě na výjezdním zasedání tančili a zpívali i tuto píseň. Byl to krásný okamžik lásky a ducha, když jsme s Kubou lítali proti sobě jako ptáci a i s dalšími kolegy.

https://www.youtube.com/watch?v=xueO9YhP7Ak&list=RDxueO9YhP7Ak

Ve škole se mě děti ptají na věci, které souvisí s jejich životy a nebo je to prostě zajímá...je neuvěřitelné, jak se v těchto týdnech trefují i do věcí, které řeším já. Mám někdy chuť se jich zeptat, zda tuší...

Následovala cesta do Brna. Na velmi duchovní masáž u úžasného chlapíka, která mohla prosvětlit, uvolnit, co se dalo a spojit člověka se sebou samým zase ještě o kousek více...spojila i s vesmírem a velikost a hloubkou obecně Člověka (člověčenstvím) jako takového...to, co nevymyslíš je, že s masérem jsme měli velmi podobné osudy: Oba jsme prošli určitými negativními vlastnostmi (např. posuzování), podobnými fyzickými trably, prošli transformací ohledně smyslu života atd., kde se můžeme dneska radovat. A zároveň si byli zrcadlem tam, kde každý z nás má slabiny. A prožili jsme dětství na Vysočině kousek od sebe, což mi evokovalo přání se znovu spojit s tímto krajem (zajedu tam na vandr o prázdninách), neboť téma domova a zároveň Čech a Moravy jako takových hodně řeším.

Zajímalo mě Brno - jaké je. Jednak ho vůbec neznám a jednak zde bydlela moje prababička z tátovy strany, která byla vynikající vědma a léčitelka (zároveň zdravotní sestra) nemocnice u sv. Anny. Říkaly jí matko a zvali k nevyléčitelným pacientům nebo když potřebovali diagnózu. Bydlela hned v Anenské pod svatým Petrovem. Za druhé světové války byly schované s dcerami za stohy slámy ve sklepě...Kořeny zde má i moje maminka. Jejího tatínka vzali do koncentráku za války a mělo to důsledek na celý vývoj rodiny a rodinné trauma. Tak jsem procházela nočním Brnem, protože mě masér hodil večer autem tam, kam jsem chtěla (přespávala jsem v Brně), ale spletla jsem si ulici (jako by to tušil, měl o mě starost, zda opravdu trefím). Zažila jsem si i temnější opileckou stránku Brna (s opilci kontaktnějšími, než v Praze) a po hlubší práci s dušítělem vnímala o to intenzivněji. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, kam jsem si objednala ubytování: Do protiatomového krytu pod Špilberkem. To nevymyslíš, protože téma druhé světové války (a válek jako takových) teď velmi intenzivně řeším a bylo přítomno i při masáži. Recepční, který vypadal a choval se jak veterán z války, se nedivil, že jsem to podle internetových stránek nepoznala a s dávkou určité vážnosti i škodolibosti pádil kulhaje o holi klikatými chodbami, že jsem mu sotva stačila. Ubytoval mě v samé hloubi labyrintu. Když jsem si v otevřeném vědomí po masáži procházela celé podzemí, v artefaktech i celkové energii jsem se spojovala s atmosférou druhé světové války (která už tak vyskočila na masáži a při průchodu Brnem) a tak i se svojí prababičkou a babičkou, jejíž místa jsem šla navštívit: Připomnělo mi to situaci, kdy prababička s mojí babičkou a pratetou několik měsíců žily za války v tom sklepě za stohy slámy, aby je nenašli vojáci. Artefakty byly působivé, i staré sprchy a pokoje. Běhal mi mráz po zádech se starých nákresů způsobů ničení jednotlivými atomovými zbraněmi. Nejsem vůbec choulostivá na jídlo, sním prakticky všechno, ale snídani v krytu jsem sníst nemohla: zkažená pomazánka s velmi starým chlebem a snad stoletými buchtami. Nejvíce mi ale vadila ta hustá atmosféra, která v tom jídle byla nasáklá. Nechtěla jsem tomu až věřit. Zajímavé artefakty - i to jídlo. Byla jsem vděčná, že žiju v míru a mohu v teple soboty posnídat v parku papriku s celozrnným pečivem.

V těchto dvou týdnech dochází také ke znovupotkání s příbuzenskou větví, se kterou jsme ztratili bolavě kontakt...tolik lásky a milého překvapení proteklo...a zároveň z jiné strany: můj bratranec aniž by věděl, čím procházím v rámci rodu (kontakt s prababičkou a praprababičkou a dalšími větvemi) začal procházet něčím podobným a sejdeme se k tomu v soubytí příští víkend...oba v hlubokých kontaktních procesech s naším rodem. Jsem překvapena, že není důvod a přesto se nám děje něco podobného.

V tomto týdnu následoval večer hudební meditace se známou hudební dvojicí a krásnými lidmi zároveň. Přestěhovali své místo na Žižkov a tak do místnosti proudí i hluk z ulice, propojujeme se se světem. Nepřijde mi to lepší místo celkově, ale pokud je toto záměr, tak tomu rozumím. Tak se stalo, že poprvé na tyto večery vplul i vnější svět jako takový: Lidé měli potřebu hovořit o konfliktech ve světě, válce na spadnutí v Makedonii apod. V situaci, kdy já jsem měla intenzivně živé téma druhé světové války a kdy jsem prošla kolem sluncem nasvíceného Žižky před hudební meditací a mrkla na něj "taky jsi měl potřebu bojovat, co..." Zrovna řeším odklon od politického řešení mezinárodních situací k vlastní Cestě a k přetékání Světla i do světa (modlitba a i rituály) a je to téma najednou i ve skupině. Uvědomila jsem si, že můžeme mantrami a krásnou hudbou ladit svět, ale jen ty, co jsou rozladění. Pokud někdo potřebuje zlom ve své duši, aby se výrazně posunul (nejčastěji to bývá ze solaru do srdce) a nemůže jinak, tak si vynutí nějakou drsnou zkušenost, pokud se jich sejde více, tak i válku. Nemáme s tím šanci nic udělat, protože obejít to ti lidé nemohou. Vzpomněla jsem si na svého bývalého přítele, se kterým bylo úžasné milování, je velmi srdečný a moc hodný, ale ve vnímání světa se hodně lišíme. Co se nestalo, ten večer jsem ho v metru potkala a sejdeme se k přátelskému rozhovoru. Aby toho nebylo málo, na těchto muzikoterapeutických akcích se od Velikonoc (chodila jsem i předním) potkávám s lidmi z naprosto různých oblastí svého života, se kterými nás váže zajímavé hlubší pouto a měli jsme se po letech potkat. Jsou to setkání tak nečekaná (lidé právě z různých oblastí mého života) a skočíme si vždy do náruče (a jsou to ženy) z nějakého náhlého ještě hlubšího součlověčenství, až jsou z toho lektoři překvapeni, jak je to vůbec možné. Má to totiž další dopady na naše životy a někdy i nové hlubší lidské soubytí.

Chtěla jsem pochopit, jak se mohlo mojí mamince stát, že se v jedné - asi nejzásadnější věci svého života tak problematicky rozhodla a ani později nemohla ze svého "chybného" rozhodnutí ustoupit. Poprosila jsem vesmír...a do 14 dnů jsem tu měla tak drsný zážitek, že to již dneska chápu zcela (docela). Ale jak se to vše událo, to nevymyslíš...

O víkendu jsem jela do Brd. Vždy, když má aktivované téma války, objeví se vedle mě nějaká tragická smrt. Skočení lidé do metra či pod vlak, zastřelení apod. Nevyhnula jsem se tomu ani tentokrát. Ale vzhledem k tomu, že už to téma mám z velké části pořešené, už jsem nemusela mrtvého spatřit (ale vlaky nejely). Normálně mám trochu paniku a potřebu se dlouze modlit. Tentokrát jen krátce a věděla jsem, že je nejlepší ho svěřit andělům...

Měla jsem ten víkend hodně přetíženou hlavu z obecných i konkrétních vizí svého života do budoucna. ("jak jsi to zvládala prababičko vidět do budoucna a nezvencnout se z toho, prababičko, jež jsi i bydlela se svatým Indem, který Ti přivezl už v padesátých letech tajné jogické texty v němčině?"). A bylo mi velmi nedobře...a tak mi spolubydlící poradila krásnou louku, kde roste krásná kytička....jsem tam došla, dosedla a došel mi název té kytičky...byla všude..."hlaváček jarní" ...to také nevymyslíš a to jsem se už dala do smíchu :)

Dopsáno o pár dní později:

- Nedařilo se mi další víkend ani v lese propojit své vědomí s nohama. Ani qigongem, ani samomasáží, nijak. Pořád jsem je necítila dostatečně. Pořád bylo moc vizí. Napadlo mě jít si zaběhat. V tom lese, na lesní cestě. Prosila jsem Vesmír, ať mi pomůže se přizemnit...i více vejít do pokory....v rámci mé zajímavé situace...i stalo se: Padla jsem nešikovně velkou ránou na vnější část pravého kolene (téma vnějšího projevu mužské části). Už jen dojít se zhmožděným a vyhozeným kolenem na nádraží a posléze k lékaři vyžadovalo o mnoho větší pozornost v nohách...

- U lékaře jsem si kladla otázku, jestli se chirurgie už o něco posunula a nebo traumatizuje stále děti. (je to téma, které se týká velmi mého života a navazuje na válečná témata). Odpověď mi přišla vzápětí: Lékař, který mě vyšetřoval, byl lidsky mrtvý muž...i s velkou bolestí a v lehkém šoku jsem si připadala o mnoho živější. Zároveň jsem byla svědkem situace, kterou jsem kdysi zažila sama na sobě: Malá holčička si roztrhla pusu a lékaři a sestra se k ní chovali jako k věci či spíše zločinci, naprosto nechápali, že když ji chtějí šít, nejvíce práce jim dá ji k tomu přimět, vysvětlit jí to, vytvořit jí bezpečí (i že smí brečet, ale jak se pokud možno nehýbat), dýchat s ním v bolesti a tak ji naučit zacházet s bolestí (což je transformační). Malé dítě (zvláště, když také již dříve zažila nehezké zacházení, jak maminka povídala a sestra říkala) si nenechá dělat bolest jen tak. Naštvaná sestra chodila po chodbě a nadávala. Sestra z recepce se tam šla podívat a zhrozila se zacházením. Mluvila o tom s tou arogantní sestrou, skoro se tam pohádaly. Jakoby k Bohu řekla:" Hlavně, že umíme spoustu detailů ode všeho, ale ty nejzákladnější věci neumíme: Jak zacházet s člověkem a natož traumatizovaným dítětem. Přiděláme mu další trauma a jeho matce také." Jako by mluvila za mě, neboť jsem toto zažila několikrát na sobě. Svět se v tomto někde neposunul (resp. Česká republika někde).

- Při krásném silném setkání s mým kmotrem jsme mluvili i o našem společném blízkém, tj. mém bývalém třídním učiteli, největším mystikovi, kterého známe (mohli jsme maturovat i z kabaly a čínské medicíny v roce 1997). Hovořili jsme o něm s láskou a já si přála se s ním potkat...v hloubce, tak jako dříve (naše cesty se trochu rozešly). Potkala jsem ho hned druhý den v Praze. Šli jsme s bratrancem do Týnského chrámu propojit se s prostorem, který je i spojen s naší babičkou. Jiří (můj bývalý třídní a i kamarád) nám na té cestě řekl, ať pozdravujeme kostelníka, se kterým se zná. Kostel byl zavřený, přišli jsme s bratrancem pozdě. Dívali jsme se s poza mříží a přišel kostelník. Otevřel a chtěl jen projít. Pozdravovali jsme ho. Vešel znovu do kostela a my dál pozorovali kostel alespoň takto. Pochopil hloubku naší touhy se do kostela dostat a otevřel a jediné nás tam pustil. Měli jsme možnost mít krásný zážitek být sami, bez turistů v Týnském chrámu, svítilo sluníčko, gotika se míchala s barokem a do toho hrál nádherně varhaník tuším Bacha - před koncertem, který měl být za hodinu. Cítili jsme oba s bratrancem krásu a velikou vděčnost.

- Před školou v přírodě jsem cítila, že se na škole v přírodě otevřou těžká a stínová témata dětí, že přechodové rituály, které jsme deváťákům s vedoucími vymysleli, dostanou ještě životní grády...a nemýlila jsem se. Bylo to ještě intenzivnější a vešlo do pozitivní proměny (zase posunu) v různé míře všech (až na jednoho kluka). Až do takové hloubky, že se to ani nedá vyprávět a navíc to není vhodné vyjít s tím mimo náš kruh.

- Na škole v přírodě jsem ještě hodně špatně chodila o berlích s poraněným kolenem.Ve čtvrtek se ale něco stalo: Po chýšce - indiánské sauně, kterou jsme společně s instruktory a dětmi postavili, se mi koleno výrazně zlepšilo. Cítila jsem, že to bylo tou intenzivně očistou ducha i těla, ale ještě něčím...ale čím? Ještě v pátek po příjezdu mi to vrtalo hlavou. V sobotu se věc ukázala. Vyrazila jsem na malou poposedací procházku kolem Berounky a zcela náhodou právě na té cestě! potkala Táraka www.tarak.cz, ke kterému chodíme na meditace. Sdělil mi, že ve čtvrtek večer za mě zpívali dlouhé mantry (neprosila jsem se o to, ale cítili tu potřebu), aby se mi koleno uzdravilo...to nevymyslíš...

Takto to běží od Velikonoc. Jak to bude pokračovat dál, to uvidíme.Tento článek není o bombastických zázracích, ale přesto vypovídá o živosti vesmíru.

Přeji vám kouzelné žití. A to i bez synchronicit, které jsou jen kořením v důležitých obdobích.

Alena Kulhavá

Autor: Alena Kulhavá | pátek 20.4.2018 23:31 | karma článku: 19.82 | přečteno: 437x

Další články blogera

Alena Kulhavá

Uvedení na pravou míru fake news pana ministra Beka a návrhy řešení situace ve školství

Pan ministr Bek (ale i další min.před ním) zveřejňovali falešné informace o platech učitelů, pan min. Bek k tomu přidává další výrazně zkreslené info. tom, jak jeho návrhy opatření nepostihnou výuku dětí. Řešení i prostor pro vás.

25.11.2023 v 18:31 | Karma článku: 24.29 | Přečteno: 610 |

Alena Kulhavá

17. listopadu 2023 s tématem "Den studentů"

Den studentů...oslava statečnosti a svobody...akcent na rozvoj člověka... proč učitelé nestávkovali za svoje platy, ale stávkujeme 27.11. v rámci nepochopení, co je dnes realita základních škol, v jaké jsme situaci? Desatero

17.11.2023 v 23:21 | Karma článku: 38.89 | Přečteno: 4714 |

Alena Kulhavá

Výzvy prezidenta směrem k vládě,možnosti a výzvy občanů: Nová situace, realita ze zákulisí

Co bude dál? Voliči Petra Pavla i Andreje Babiše mají nové možnosti. Jak to? Jaké? Využijeme toho? Umíme se podívat i na vlastní Stín? Umíme využít i toho pro sebe i ve společnosti?

29.1.2023 v 20:29 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 428 |

Alena Kulhavá

Proč je současná vláda "tak mimo realitu" i když jsme do ní vkládali tolik nadějí?

Situace je z mého pohledu horší v tom, že nejde o "zkorumpovanou vládu" "vládu odtrženou úplně od reality" "populistickou vládu". Vnímám spíše problémy hlubší, které by se projevily, ať by se do vlády dostala ta či ona politická

23.10.2022 v 16:02 | Karma článku: 37.29 | Přečteno: 15309 |

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 19.99 | Přečteno: 143 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 20.76 | Přečteno: 759 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 203 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 5.55 | Přečteno: 164 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 16.36 | Přečteno: 236 | Diskuse
Počet článků 234 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1184

Učím biologii, chemii, zeměpis, výchovu ke zdravÍ, hudební výchovu, letos i kroužek doprovodné kytary. Zároveň jsem (již jen okrajově) poradcem ve zdravém životním stylu a pro léčbu chronických onemocnění. Zpívám, zajdu občas na mši, zatancovat, miluji hudbu, přírodu, příležitostně medituji, maluji, praktikuji jógu a "vím, že nic nevím". Jsem vděčná za život na Zemi. 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...