Jak může prezident pomoci vyřešit vztahové atd. problémy s nejbližšími lidmi nás voličů?

Podle čeho také volíme? Proč právě nerozumíme volbě některých lidí okolo sebe? Jak se právě v této volbě prezidenta můžeme posunout? Jak nezrušit hodnotu hodnot při tom? Masaryk a Havel jako "štěstí začátečníka" a teď máme dobu...

Na volbu prezidenta má vliv řada věcí: Naše politické nastavení, potřeba určitých vlastností u prezidenta, vnímání naší i mezinárodní situace, desinformace, jak volí kamarádi, co si potřebuje lidstvo uvědomit jako lekci, princip čínské monády apod. V předchozích článcích jsem tato a další témata rozebírala. 

Dneska bych se chtěla podrobněji  zaměřit na téma velmi osobní:Kromě vlastností, které čekáme u prezidenta, potřebujeme u hlavy státu (a vzhledem k tomu, že nikdo není dokonalý tak každý preferujeme něco jiného) si na prezidentovi, předsedovi vlády apod. odžíváme své vlastní nerovnováhy. Jsou nám zrcadlem. 

V začátku státu jsme procházeli stádiem, které alchymisté, bojovníci, jogíni, ale kdokoliv na Cestě nazývá "štěstím začátečníka" (vřele doporučuji knihu od Paula Coelha: Alchymista). Tatíček Masaryk, Václav Havel jako vzory, inspirace (i oni měli samozřejmě své chyby). Pozitivní impuls a pak už je na nás, co s tím uděláme. Někdy je prezident spíše vzorem, jindy spíše zrcadlem, většina z nich není černobílá. 

Tak ti další prezidenti ve svých větších nerovnováhách (ve svém politickém konání nebo charakterových) v nás potom otevírají témata, která nemáme vyřešená: Reagujeme na to dvojím způsobem:

a) Takového člověka volíme, abychom si tuto kvalitu v sobě zvědomili. Většinou se nám tato kvalita líbí (ať už ji sami máme, nebo ne) a potřebujeme si osahat její stinné stránky. 

b) propadneme hysterii "jen proboha tohoto prezidenta ne" a začneme odsuzovat kohokoliv ve svém okolí, kdo by tohoto člověka volil. Začneme lidi od sebe odhánět, vytvářet si bariery nejen k nim, ale i ve svém srdci. To není kýžený stav.

Skutečnou rovnováhou je, že vnímám kvality obou kandidátů a vím koho a proč chci volit. Pokud je jeden z nich výrazně problematický a je třeba i ohrožením pro stát (nebo jsou oba ohrožením, ale jeden podle mě více), mohu o těchto nebezpečích spojených s konkrétním chováním kandidáta mluvit. Klidně i energicky, klidně na náměstí. Ale s vědomím toho, že popisuji, inspiruji, alarmuji, ale nechávám lidem svobodnou vůli, nechávám Vesmíru svobodnou vůli a jsem ochoten přijmout výsledek. "Nezáleží, co se stane, záleží co uděláš a z jakého motivu tak činíš." Člověk umí na obou kandidátech vnímat pozitiva a negativa

Toto když jsem popisovala jednomu významnému politikovi před týdnem, formuloval větu "Žádný demokrat nemůže volit Zemana." Dokonce - ač si mě váží (a já jeho) - mě odsoudil slovy "to jste u mě dost klesla." Podrobněji a s hlubokou modlitbou jsem se mu snažila objasnit svůj stav bytí teď a tady a nevím, co všechno zapůsobilo na to, že dneska má pohled jiný. Chápe, že cestou není se rozdělit na dva tábory nesmiřitelně a ještě se posuzovat. Možná si vzpomněl i na biblické "Nesuďte, abyste nebyli souzeni." Má smysl zůstat v kontaktu, poslouchat se navzájem a inspirovat. I jeho chápu, ač mě to v tu chvíli překvapilo. I já jsem na chvíli v jeden moment znervózněla: "To má skutečně být tak, že fake-news budou řídit letošní volbu prezidenta"? 

Ale principy jsou ještě zajímavější: Neplatí totiž ani věta "Každý demokrat musí volit Drahoše." To bychom popisovali pouze rovinu společenskou - jak se vztahujeme k demokracii. Tam skutečně asi v naprosté většině případů demokrati budou volit Drahoše a autokrati Zemana (pokud nejsou jiné další společenské faktory, které do toho ještě silněji vstupují). Ale kromě společenských faktorů tu je právě rovina osobní. Dám konkrétní příklad:

Jeden můj velmi blízký člověk - žena - volila v minulém volebním období Miloše Zemana. Měla pro to následující důvody: "Nebojí se říci věci tak, jak si myslí", "Jeho bonmoty jsou zajímavou zkratkou toho, co se děje a jsou inspirativní." Ale nevnímala Zemanovu jízlivost, jedovatost a v některých momentech si troufám říci i podlost. Manipulativní hravost. To, co nakonec rozhodlo o tom, že Miloše Zemana volila, bylo něco jiného, ale toto byla témata, která se týkají jí. Je to velmi obětavá a láskyplná žena, ale pokud propadne do svého Stínu, tak se projevuje mimo jiné právě velkou jízlivostí, hodně bolavou ironií a dehonestací. Umí zranit. Umí věci překrucovat. Na sobě tyto vlastnosti není schopna vidět a část z nich dokonce považuje za pozitivní (inteligentní naznačení něčeho lidem). Až u určité míry Zemanova jednání v poslední době dokázala na něm vnímat, že se jí toto jednání nelíbí. Má ještě hodně daleko do toho to sama v sobě zpracovat. Ale určité první vnímání problematické roviny těchto jednání si osahala alespoň zatím v projekci u Miloše Zemana. Letos ho už potřebu volit nemá. To, jak minule pomohl vesmír se rozhodnou pro zrcadlo Milošem Zemanem byly zprávy o tom, jak se nás Karel Schwanzenberg bude snažit prodat do Německa. Někudy to občas ten vesmír protlačit musí i v takto nelogických věcech (a je velkou otázkou, jak by zátěž prezidentského úřadu Karel Schwanzenberg fyzicky ve své kondici zvládl, byť jsem ho volila). 

Další můj blízký volí i letos Miloše Zemana: Kvůli migrační krizi. Kvůli silnému hlasu Miloše Zemana, přestože se mu zatím nic konkrétního vyjednat nepodařilo. Bohužel se stala ta věc, že ač je to člověk velmi obětavý a vzdělaný a i v rámci migrace má velmi věcné pohledy, pohltil do jisté míry jeho duši strach. Pak vnímá ostřeji to, kde jsou skutečně nebezpečí, než to, co se už v rámci migrační krize daří dělat. Duše se škvíří a tak bohužel nevědomě přejímá určité některé způsoby nejen Miloše Zemana v přístupu k věcem a hlavně modely v komunikaci. Vzhledem k tomu, jak je úzce spjat s řešením migrační krize, s láskou a modlitbou přijímám jeho vnitřní proces - těžkou lekci - a vím, že v tuto chvíli mu nemohu nijak pomoci, jen být u toho, občas s ním bez tlaku hovořit, posílat mu určité informace a sama sebe nechat růst. 

Řeknete si: "To ale přece nejde, aby si lidé v prezidentské kampani řešili své osobní problémy, svůj osobní růstu, jde přece o budoucnost našeho státu..." Jde o nás...svět je právě prostorem našich zkušeností. Někdy i velmi bolavých:

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=613903

Pokud by vyhrál volby Jiří Drahoš, mohlo by to ukazovat na možnost skutečně jednat v rámci Evropské unie. Mohlo by to ukazovat na to, že jsme se v rámci vnímání toho, jak nečisté praktiky (tak špinavé peníze na kampaň, řešení svých osobních zranění ega apod.) už nemáme zapotřebí sledovat na Hradě. Mohlo by to ukazovat i na nové lekce, které přinese Jiří Drahoš. Pokud vyhraje Miloš Zeman, může to ukazovat na pokračování stávajících lekcí. Jeden politik, kterého si velmi vážím, mi zaslal ke sdílení článek, kde Jiří Drahoš vysvětluje, jak by působil tak, aby zlepšil lidem život. Je to naděje, protože by toho mohl v konkrétních činnostech pravděpodobně udělat více, než Miloš Zeman (nové nápady, více energie, starost). Ale co to je skutečně "vytvořit  pro štěstí lidí co nejlepší podmínky" ?

Pokud je člověk nazrálý, otevřený a vědomý si své největší spoluzodpovědnosti za své štěstí (duchovní by řekli plné zodpovědnosti), pak může přijít někdo, kdo v té otevřenosti a proaktivnosti lidi spojí a skutečně pomůže lidem přispět ve svém prezidentském konání lepšími podmínkami pro jejich štěstí (pomoci rozhýbat některé společenské záležitosti jak mezi lidmi, tak mezi politiky). Pokud jsou ale lidé ve svých srdcích nastaveni "ať to udělá někdo za nás" nebo se místo radostí z věcí - užívání věcí- jimi nechají v konzumismu spíše zavalovat, pak ani prosperita země možná nemusí přijít? Je to stejné jako při výchově dětí: Láska a hranice. Facilitace i provokace. Přirozené důsledky svých činů (zde svého nastavení).Je naprosto výjimečně chodí Mesiáši či extrémně charismatičtí králové, prezidenti, kteří nastartují procesy tak jak tak. Pokus naše proaktivnost místo pocitu oběti bude alespoň do určité míry, může snad přijít prezident, který těm dalším lidem pomůže věřit v sebe sama a pomůže ve vnějších podmínkách, kde bude moci. ?Jiřímu Drahošovi energie a charisma stoupá, Milošovi Zemanovi klesá, ale který to má být se dozvíme až v sobotu. ( může přinést nové nápady). Osobně nemám po zkušenostech možnost věřit Miloši Zemanovi. 

Proto v tuto chvíli neříkám, kdo by byl pro naši zemi lepší prezident, nechávám to na lidech, aby si zvolili toho, kterého potřebují.Pouze se snažím formulovat tyto hlubší souvislosti, dementovat fake o Jiřím Drahošovi a připomínat některé nečisté momenty Miloše Zemana. 

A sama v sobě, v hovorech s lidmi i v modlitbě se snažím posílit všechny pozitivní kvality, aby k nám mohla přijít ta příznivější varianta naší budoucnosti. Nejen v rámci toho, kdo bude zvolen, ale i toho, co bude dělat. 

Přeji vám co nejhlubší sestoupení do sebe sama a zvolení toho prezidenta, kterého právě teď na dalších pět let potřebujete.

Srdečně Alena Kulhavá