Kde probíhá dnes xenofobie a rasismus? Kde je hranice občanské loajality a nacionalismu?

Lze považovat snahu ochránit vlastní zemi za nacionalismus? Jak je to s příčinami a důsledky v rámci globálního světa? Kudy v dnešní době vede sluníčková a xenofobní linie? 

Můj článek vychází ze studia různých politologických a sociologických autorů, ale také hlavně z vlastní zkušenosti. Je to tedy můj pohled na daný problém. 

To, co hýbe Evropou, je nejasnost rovnováhy mezi základní lidskou přirozeností a povinností druhému v nouzi nejvyšší pomáhat a mezi tím, jak zajistit základní fungování státu, což je i ochrana hranic a bezpečí svých občanů v rámci fyzického bezpečí, ale i pokud možno zaměstnanosti a systému na stáří 

Je celkem zřejmé, že celá chudá Afrika a Asie se do Evropy nevejde. Začíná být celkem zřejmé, že hranice mezi tím, kdo je v Africe perzekuovaný a kdo má statut válečného uprchlíka, se také stírá: klany, které zde bojují proti sobě nebo i klidným skupinám právě v rámci uměle rozdělených hranic a stále fakticky kmenového uspořádání (i když běloch s pomocí černochů nějaké vlády ustanovil), znásilňování a pronásledování jsou na denním pořádku. 

Je zcela přirozené, že toto chování nechceme v Evropě a že jsme si nejen vědomi, že by se k nám dostalo, ale už se dostává: V rámci některých uprchlických táborů a v rámci i některých větších měst. 

Je celkem zřejmé - a upozorňuji na to již od roku 2015 ve svých článcích i v komunikaci s politiky, že azylový zákon se bude muset změnit. Nebude to o nechuti Evropy Africe a Asii pomoci, ale o reálné situaci, že se všichni potřební nemohou do Evropy nastěhovat a mnohem efektivnější je pomáhat v místě problému. Kromě pomoci bude také třeba rychle řešit globální koloběh vody a tudíž kácení deštných pralesů. A bude třeba urychleně sofistikovaně řešit populační růst Afriky a Asie. Půjde o to jednat ne v Evropské unii, ale na bázi OSN. Vzhledem k tomu, že OSN je zkostnatělá organizace, kde mají velké slovo Američané, přičemž Trumpa migrace do Evropy netrápí, je možné, že se bude muset svolat zvláštní skupina pro jednání, kde budou zástupci Evropy, Afriky a Asie. Ne politicky rovnocenní - spíše aby dali hlavy dohromady. Závazná jednání potom mohou probíhat v rámci Konventu Evropské unie, kde se sejde nejen Evropský parlament a Komise, ale právě čelní představitelé jednotlivých států. Po takovém setkání naši europoslanci již dávno volají, ale někteří politici Evropy to zatím necítí jako nutné. 

Je jasné, že problém se musí řešit a kvóty nejsou cestou a žádná naše politická strana nimi nesouhlasila. Pokud bychom měli to, že nevezmeme do ČR uprchlíky, vyrovnat svojí finanční nebo personální pomocí Itálie, naprosto s tím souhlasím. Pokud by se téma kvót vážně znovu objevilo na stole, museli bychom se k tomu postavit. Ale zatím je třeba řešit především situaci v Itálii a doufat, že Němci (případně s pomocí) začnou řešit svoji náročnou situaci. Rozumím snaze po solidárnosti od Evropy, ale pokud to nebude nutné, jsem pro to, aby se z Itálie nevozili ekonomičtí migranti (neboť těch je nejvíce) do ČR a pak zase zpět. Naopak co nejrychleji zastavit migraci a Itálii se současnými migranty pomoci - zkontrolovat je a deportovat je. O azylantech, kteří mají nárok na azyl se potom musí dále jednat. Scan duhovky a propojení systémů v celé Evropě by musel být základem. 

Je dobré, že pomáháme personálně v Itálii - poslali jsme tam 1000 policistů a je dobré, že jsme pomáhali na Řecko- Makedonské hranici a i v samotném Řecku. Je ale zřejmé, že budeme muset jako Evropa svoje síly spojit a personálně Itálii s kontrolou těch, kdo má a nemá nárok na azyl a také z odlifrováním ekonomických a dalších migrantů zpět do Afriky pomoci MNOHEM VÍCE. Žádají nás o to již několik let. Nestačí posílat peníze, důležití jsou lidé. 

Přála bych si, abychom se domluvili se severoafrickými zeměmi o nevypouštění lodí na moře a o návratové politice, ale pokud to nebude možné, jsou proto - stejně jako řada politiků  a našich odborníků - pobřežní vody Afriky uzavřít - hlídat loděmi. Byl by to sice vstup do výsostných vod, ale v situaci, kdy...tak je to v řádu věcí a není předpoklad, že by proti nám zahájili válku (nemají ani důvod a hlavně šanci). 

Je celkem zřejmé, že pokud se politici západních zemí i při vší naší snaze nerozhoupou ke koncepčnímu společnému jednání, donutí nás k tomu, abychom si po vzoru Maďarska a Polska uzavřeli svoje hranice, s čím naši politici počítají a to i současné vládní strany - myslím, že všechny. Bělobrádek to dokonce deklaroval ve své knize. Je ale jasné, že je to řešení až to poslední a ekonomicky by nás to velmi zrujnovalo. V současné době má ministerstvo obrany k dispozici lepší monitorovací zařízení jak na hranicích, tak i na zelených hranicích. Za úvahu stojí nejen aktivní zálohy, ale právě dobrovolní strážníci hranic - něco jako dobrovolní hasiči - kdyby přišla nějaká vlna migrantů. Je to v diskusi. Pokud by bylo nutné postavit skutečnou ostnatou hranici, mám zprávu od odborníků z armády, že by netrvalo dlouho ji postavit a proto není nutné ji stavět teď.  Představte si totiž situaci, že by podle poplašných hlasů z roku 2015, které už výrazně zněly, o to více v roce 2016, vláda skutečně hranice tehdy uzavřela:  Nemáme zde téměř žádné uprchlíky, tajné služby nezaznamenávají o nic větší práci a tak by nám jen klesl obchod s Německem a celou západní Evropou i díky komplikované dopravě o mnoho procent a řešil by se státní rozpočet na rok 2017, letos na rok 2018...nebylo by nejen na platy učitelů a vědu (budoucnost), ale ani na valorizace důchodů. 

Pokud máme nějaké uprchlíky přijímat, tak pravděpodobně spíše ze Sýrie, která nám byla do nedávné doby dostatečně blízká - vzdělaná. A to jen takové množství lidí a na přechodnou dobu, abychom to zvládli. Vzhledem k letitému konfliktu v dané oblasti bych byla pro to, aby děti zde narozené neměli automaticky státní občanství, nebo by naopak musely být počty přijatých azylantů velmi malé, aby se s tím počítalo. Zkušenosti ze světa jsou totiž takové, že problémy nastávají až v druhé a třetí generaci muslimů-ale i uprchlíků obecně, která již není vděčná za záchranu života a pokud není pilná, v rámci frustrace je schopna páchat cokoliv. Jsou skutečně jiní, než Ukrajinci. Ne horší, ale jiní a navíc jejich frustraci, pokud bychom dávali přednostně práci Ukrajincům, bych chápala. Je to složitější problém, který by se musel vyřešit. V azylových centrech jsou integrováni v Itálii ti, kteří podle tvrdšího výkladu zákona nemají nárok na status uprchlíka: V centru, kde jsem byla, nebyl skoro ani jeden válečný uprchlík - téměř nikdo z nich neměl nárok na azyl podle zákona, jen z citového důvodu zde pobývali za daňové poplatky Italů a celé Evropy ti, kteří alespoň nějak u opakovaných testů prokázali nějaké těžké životní situace (pronásledování, znásilnění apod.). Paradoxně se snažili sehnat práci, i když na ni podle zákona nárok neměli. A pravděpodobně se jim to ani nepodaří, protože sami Italové zápasí s obrovskou nezaměstnaností a kolabuje jim část státu.

V tom vidím loajalitu k národu v rámci rovnováhy. A to si "sluníčkáři" nechtějí uvědomit, i když postupně začínají. Dříve v článcích jsem psala o tom, abychom v naší zemi zjistili, kolik uprchlíků můžeme skutečně integrovat nebo je s rizikem porodu dítěte přijmout jako azylanty. Toto žádám po fakultách stále, ale dnes se situace změnila v tom, že neřešíme jen dočasnou válku v Sýrii, ale globální klimatickou změnu, která dává na trvalou cestu do pohybu Afriku více, než dříve (místo toho naopak, aby se zastavila humanitární katastrofa v Africe) , a to je situace nová, která vyžaduje nový přístup k věci.  Je celkem jasné, že i když bychom se podle svých nejlepších možností chtěli pomoci všem potřebným, nemáme šanci. A to nejen tím, že bychom si je vzali do Evropy, ale v současné době ani v Africe. Ale přesto nás to určité odpovědnosti za jiné kontinenty nezbavuje. 

------------------

Pokud ale lidé přestávají vnímat hlubší souvislosti a hlubší příčiny krize ve světě, tak to už je nezdravý nacionalismus a také čecháčkovské sobectví a ne-lidství, které se projevuje následujícím způsobem ve společnosti:

- Všichni víme, že muslimská společnost, která je vázaná na právo šaria má jen v malém množství šanci na integraci, nebo by musela proběhnout hluboká transformace ortodoxního islámu tak, aby si základní zákonitosti, které jsou dobré pro každého (obecná pravidla) ponechali a specifické záležitosti, na kterých nestojí hloubka víry a řád člověka, odložili. A pokud je potřebují žít, tak do Evropy nechodili. 

Ale pokud někdo nazývá muslimy zaostalou kulturou, tak nemá pravdu: Když srovnám svoji poloegypťanku ve třídě s našimi mazánky, tak je to ona, kdo si uvědomuje řád věcí, má nejlepší známky a dodržuje určitá pravidla (i při pubertálním humoru). Je to ona, kdo je schopna hovořit o kořenech své kultury - a tím nemyslím dějepis základní školy, ale historii žité kultury a co žijí dnes. Demokracie, osvícenství a postmoderna nám přineslo svobodu, ale o to těžší je žít nějaký vnitřní Řád a odpovědnost:

http://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615799

a to zvláště v dobré době: 

http://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=621623

Nic není černé nebo bílé. Jsem Čech,  Evropan a nechci mít zde právo šaria, ale mám pochopení a i určitou úctu k lidem, kteří to právo (pokud není nesmyslně překrouceno nějakým imámem) ve svém životě žijí. Moje lekce a lekce mých spoluobčanů v těchto letech (nikdo neví, co bude za 1000 let) je umět být odpovědný i ve svobodě. Pokud někdo má potřebu očerňovat lidi, kteří mají jiné potřeby (byť je zde nemůžeme společně paralelně v rámci dvou zákoníků žít), už je to xenofobie nebo prostě zášť. 

- Víme, že řada černochů jsou divoká a živočišná (bez negativní nálepky). Pokud je problém, řeší to někteří dokonce ručně-stručně (a to už vzhledem k našemu právnímu systém problém je). I jejich vztah k ženám je jiný a pokud se dostanou do kontaktu s námi Evropankami, dějí se občas i věci, kteří si naši muži nedovolí a někdy i věci dosti násilné - jak vchází do jiné kultury. Černoši patří v základu do Afriky a jen někteří se hodí, aby jeli studovat (případně žít) do Evropy. Jejich hudba je kouzelná (a gospely, blues a jazz i funky mají kořeny také u černochů), jejich pohybové nadání jim leckdo závidí. Kdekoliv jsem, tak si užívám černochy - jejich uvolněnost a zvláštnost (ale jako muži mě nepřitahují). Moc ráda vzpomínám na velkou divadelní akci, kde jsme s černochy spolupracovali. Ale pokud by měly skupiny přišedších uprchlíků sedět někde na úřadě nebo celý den systematicky pracovat ve fabrice, my i oni bychom byli nešťastní. Pokud dokonce by práci od začátku neměli, hrozí (a někde se to i děje) totální agresivita. Pokud někdo s nárokem na rovnou podporu už přichází, zkáza jeho duše i nás je zaručena. Takoví lidé zde nemají co dělat. Ale pokud je budeme označovat na primárně špatné lidi všechny v situaci, kdy jsme blízký východ i Afriku vybavili skrze tok peněz a obchodu mobily a internetem, kde se dá šířit snadno i přes převaděče propaganda, pak je něco špatně v nás. Jejich chování je důsledkem toho, že jsme jim do ruky dali něco, na co vůbec nejsou zralí. Na druhou stranu jsem měla možnost v Itálii poznat černochy, kteří byli povahově zcela v pohodě a jejich jediným zájmem bylo sehnat práci. Učili se jazyk v centru a denně posílali životopisy. 

- Řada lidí nechce vnímat hlubší příčiny migrace a má pocit, že Česká republika na tom nemá žádný podíl: "to jen koloniální státy západní Evropy". Jenže to je lež a strkání hlavy do písku. Nemáme koloniální minulost 19.století, ale v současné době obchodujeme s celým světem, pracujeme v korporátech (které jsme dobrovolně pustili na náš trh), které obchodují určitým způsobem v Africe, tamější práce není dobře zaplacená, takže lidé tam jsou chudí a nemají na to si postavit zavlažovací zařízení. A to už koná každý z nás také i tím, že si koupí jakoukoliv potravinu nebo výrobek, k němuž byla užita jakákoliv surovina z Afriky a blízkého východu (kromě fair-trade obchodu). 

- Kromě chudoby je v Africe také násilí, které podporujeme prodejem našich zbraní do zemí, o kterých víme, že je do Afriky a na blízký východ prodávají. I proto lidé utíkají. Opět nic? Opět jen "za všechno si můžete sami vy primitivní černoši?" 

- Co levné potraviny a sušenky s palmovým olejem a další využití palmového oleje? Že se to týká více Asie a Ameriky? Klimatické důsledky to má ale na blízkém východě a v Africe. 

Bylo by chybou zvát černochy do Evropy, nepomohli bychom jim tak, jako jim můžeme pomoci tam. Ale zříci se své odpovědnosti na stavu globálního obchodu, koloběhu vody v přírodě, prodeje zbraní nemůžeme. Proto se podle mě nemůžeme zříci ani určité (ne celkové) odpovědnosti za stav Afriky. A kdo to dělá, není loajální k našemu státu, ale upřednostňuje naše lidi v tom, že s černochy a Araby lze zacházet jakkoliv - to jsou ti, které budeme využívat: V obchodě, ale "proboha nám sem potom ve své zkáze do Evropy nejen že nechoďte, ale ani nic po nás jako pomoc ve své zemi nechtějte." 

Pokud by na mě běžel černoch a chtěl mě znásilnit, budu cítit vztek, co nejostřeji bych se bránila a mohlo by se stát, že bych ho možná i zabila (stejně jako bělocha) - pokud by se mi nepodařilo utéci (nejlepší obrana). Pokud by se to dělo někomu kolem mě, tak by také přišel k úhoně (kdyby nešlo jinak). Kdybych viděla, že policisté tolerují nějaké obtěžování, fyzické bránění svým stáním nebo i drobnou krádež černochovi někde, měla bych vztek. Ale vůči tomu policistovi a politikům - pokud by se stavem policie nezabývali (situace  v některých západních zemích). V situaci, kdy zde téměř žádné černochy v zemi nemáme, naši politici jsou připraveni situaci řešit právě podle aktuální situace, tak vytvářet proti černochům nenávist, nepovažuji za rozumné ani správné. Ještě horší je, že představitelé některých politických stran (a nejedná se o ty známé extrémní) a jejich příznivci mají potřebu potírat občany (včetně mě), kteří vnímají potřebu řešit problém migrace, ale odmítáme mít nenávist proti černochům atd. 

Věřím, že vy, kteří tento článek čtete, patříte zejména do realistické skupiny k naší české zemi i k planetě Zemi a nepatříte ani mezi sentimentální pseudohumanisty, ani mezi čecháčkovské xenofoby. Pokud jste tam patřili a článek vám pomohl některé věci ujasnit, tak jsem moc ráda. Pokud patříte do některé z krajních skupin, nic s tím neudělám. A je celkem jasné, že i v rámci realistické skupiny se budeme v některých konkrétních pohledech lišit, jako je tomu v životě a v diskusi u všeho. A právě i proto je třeba mezi odborníky a politiky klidná věcná diskuse.

S přáním zdravé mysli i otevřeného srdce Alena Kulhavá