Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sucho a eroze půdy: Výzva pro zemědělce, občany, myslivce, developery a politiky

3. 08. 2017 18:21:17
Ve svém dřívějším článku jsem popisovala, co dělám ve svém životě konkrétně já, abych zpomalovala vznik nedostatku vody v Čechách. Nebudu se opakovat a článek přikládám. Mám ale další inspirace a to i pro zemědělce a myslivce.

Měla jsem plán vzít na 14 dní na záda batoh a toulat se krajinou, spát pod širákem...spojit se s Matkou Zemí a zcela si vyčistit hlavu a srdce a pozvat k sobě možnost mít vlastní rodinu....ale nevyšlo to, resp. vandrovala jsem jen tři dny. Jednak je moc horko a hlavně mě druhou noc překvapila tři stáda divokých prasat.

http://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615418

Tím se otevřelo téma, které jsem začala řešit:

http://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=616513

Ale i v dalších tématech jakoby Matka Země informovala a varovala "nemusím být tak krásná pořád, jak mě znáš." A o tom je tento článek. Chodím tedy denně na výlety až do pozdního večera. V rámci intenzivního kontaktu s přírodou se člověku v praxi spojují vlastní poznatky s těmi, které teď čím dál častěji zaznívají i od odborníků z médií.

Téma krajiny se ale netýká jen přemnožených divočáků, ale ještě více se nás týká téma sucha a eroze půdy. Uvědomuji si ještě hlouběji v krajině provázanost jednotlivých organismů, např. když jsem šla po louce, kde kvetly krásné kytky a nerostla jen suchá tráva, musí zapršet. Když by se ještě snížil počet srážek, tyto barevné krásky bych zde nepotkala. Na kytkách hodovaly nejen včely atd., ale i řada druhů motýlů. Co více si ve slunném dni na planetě Zemi k relaxaci duše přát...

Řadu věcí do budoucna, máme-li o krajinu lépe pečovat, musí dělat politici, většinu zemědělci, ale ani my ostatní občané nejsme bez zodpovědnosti.

Tušíte, jak to je u nás s vodou?

- Odborníci se shodují, že pokud budeme stejným tempem odebírat hlubokou pitnou vodu jak do některých rozvodů vody, tak do balené pitné vody, vydrží nám tato hluboká podzemní voda na 30 let, maximálně na 60 let. A to pouze za předpokladu, že se domluvíme s Poláky a svojí těžbou nám neodvedou všechnu vodu pryč.

-Klasická podzemní voda, ze které čerpají hodně vodu lidé na vesnicích, od roku 2015 znatelně ubývá, leckde musí v létě dokupovat vodu z cisteren.

- Výhled meteorologů i Václava Cílka je, že bude spíš takto méně deštivo a někdy i tropické teploty přes 30, popř. i 35 stupňů. Hlavní problém s počasím je střídání horka a sucha s lijáky, takže se voda nemůže vsáknout a ještě splaví ornici do řek.

- Přibývá betonových ploch, které vodu nevsakují a zároveň působí jako tepelné akumulátory.

- Kdybychom později uvažovali se přestěhovat někam jinam, může to být obtížné, protože naopak země Afriky i Asie také vysychají. A ve východoasijských zemích je přelidněno.

Je tedy nutné začít i v Čechách s vodou, půdou a celou krajinou začít zacházet jako se svátostí.

Své konkrétní postupy v oblasti "soukromého zpomalování klimatické změny" popisuji v tomto článku:

http://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=608676

Další opatření, která mě při procházení krajinou napadla jsou jednak ta, která budou spíše asi tématem budoucnosti, ale již je někteří praktikují:

- Někteří moji kamarádi zalévají záchod dešťovkou, byť mají klasicky přivedenou pitnou vodu. Ochrana pitné vody začíná být v některých rodinách zvykem, protože tuší, že to bude do budoucna téma a tak v tom chtějí vychovat své děti.

- Kdo má domek a zahrádku, suchý záchod alespoň na velkou skýtá hodnotné hnojivo a neznečisťuje odpadní vody. A to nejen na chalupě.

Další nápad je ale takový, který může být již v brzké době aktuální a hlavně už teď se týká našeho zdraví:

- Zacházet s olejem jako se svátostí a používat co nejméně olej na tepelnou úpravu a ve správné míře oleje za studena lisovanév

V roce 2012 jsem měla těžkou mononukleózu. Dva měsíce jsem žlutá jak citrón neschopná téměř nic sníst ležela v posteli a dojít si naproti přes ulici 50 m něco koupit byl nadlidský výkon. Celý další rok bylo ujít 500 m velmi namáhavé. Stav se jen pomalu zlepšoval. Aby toho nebylo málo, tak hned další rok jsem si vyhodila při velmi těžké práci dvě ploténky (trvalo rok, než jsem mohla normálně chodit) a brala dva měsíce léky, abych se alespoň dvě hodiny v noci "vymdlobila" - jinak jsem i v noci musela chodit a sednou jsem si nemohla vůbec. Vzhledem k nedoléčené mononukleóze jsem potom měla otravu jater a ledvin. (To je i jeden z důvodů, proč jsem na vandr s těžším batohem vyrazila až tento rok). Proč to píši: Dlouhou dobu jsem konzumovala stravu, kdy jsem vše vařila ve vodě a byla překvapená, že je to také dobré. Malé množství za studena lisovaného oleje, které jsem do jídla přidávala i kvůli chuti naopak játrům udělalo dobře. V dnešní době když chci nechat více rozvonět koření při vaření, dám do hrnce kapku za tepla lisovaného oleje (nebo olivového oleje), chvilku na něm koření nahřeji (ale nesmažím, aby se neponičilo) a přidávám zeleninu nebo luštěniny apod. a pak už vařím. Pro zvýraznění chuti a také pro zdraví přidávám po dovaření za studena lisovaný olej. Nesmažím (kromě jednou do roka bedly a na Vánoce kapra a výjimečně někde něco na návštěvě) a vůbec mi to nechybí. Moje kuchyně návštěvám chutná. Je to otázka experimentů s chody, kombinacemi potravin a kořením. Je jasné, že většina z vás potřebuje smažit více - takové řízečky...je to dlouhodobější tradice. Jde spíše o to, že dříve to bylo občasné sváteční jídlo a dneska mají smažené někteří lidé jako základ stravy. Návrat k přirozenu... Přemýšlejte o tom...je to otázka primárně zdraví, ale i otázka ekologie: Když se sníží poptávka po řepkovém za tepla lisovaném oleji (smažení v kvantu oleje ve friťáku je extrém) a přejdeme v budoucnu na elektromobily, polím se uleví.

Výzva pro zemědělce

Marián Jurečka započal zásadní změny v zemědělství. Zásadní změna "paradigmatu" postkomunistického zemědělství, kdy většinu polí zdědili lidé, kteří k půdě nemají vztah, protože rodina se po konfiskaci pole komunisty vydala přirozeně jiným směrem. Tudíž větší část polí je pronajatá. Ne všichni mají vztah k půdě tak osobní a ne všichni jsou schopni přemýšlet v delším časovém horizontu (Ale jsou tací, co to dokáží! - tak se prosím neurazte).

Marián Jurečka započal systematické zhodnocení stavu půd a krajiny a započal nelehké rozhovory se zemědělci. Může se vám to zdál legrační - přece "stačí jim něco nařídit ne?" Není tomu tak. Podobnou funkci (níže postavený) má můj velmi dobrý kamarád v Itálii. Pokud se má dobře zemědělsky hospodařit a hospodaření má být v rovnováze nejen s dlouhodobou využitelností půdy, ale s dobrým fungováním celé krajiny, je třeba o tom citlivě mluvit. Protože pole (ať už vlastní nebo pronajaté) je zdroj obživy a zemědělci bývají někdy jak říkají Tyroláci "štůr" - paličatí. Zemědělci nám vydělávají na fyzickou obživu a postihují je různé katastrofy počasí apod. Je důležité, aby s nimi vláda spolupracovala.

Po monitoringu Jurečky a ministerstva zemědělství jako celku přišla na řadu první

a) závažná doporučení

b) vládní nařízení.

Určité procento z pozemku musí tvořit remízek. Svahy musí být po určitým metrech oddělené jinou plodinou nebo rýhami, aby silný liják nesplavil ornici. atd. Marián Jurečka statečně bojoval proti ministrovi průmyslu a hlavně developerům v rámci zachování půdního fondu a dosáhl výsledků i změny přemýšlení obyvatelstva. Jurečka dosáhl i toho, že jsou primárně businessmanům nabízeny s pobídkami stávající opuštěné sklady a také budovy supermarketů atd. tak, aby mohli podnikat, ale neukrajovalo se z krajiny: Nejde jen o zemědělskou půdu, ale i vsakování vody jinde v přírodě. Přesto v tomto trendu bude třeba dále pokračovat, protože na nepůdních parcelách roste čím dál více budov a betonových ploch, což je trend, který nemůže vést donekonečna.

V otázce prodloužení dotací na pěstování řepky se můžeme jenom dohadovat, proč poslanci ANO hlasovali pro. Zda to bylo jejich osobní přesvědčení, nebo podpora Agrofertu. Poslanci KDU se zdrželi hlasování, protože Marián Jurečka vidí do problematiky hlouběji: Nejvíce by nebyl poškozen Agrofert, ale drobní zemědělci, kteří ještě investovaly do malých plynáren nebo prostě s pěstováním počítali atd.. Tato pobídka ale nepochází z ruky pana Jurečky, ale předchozí z vlády, kde vládl i Miroslav Kalousek (který se teď tak hrdě hlásí proti dotacím na biopaliva a osočuje všechny, kteří to vnímají v širším kontextu). Poslanci KDU a samozřejmě zástupci Topky, Zelených, pirátů atd. jsou v budoucnu pro to, aby se půdy nevyužívaly na palivo.Ale v situaci, kdy předchozí vláda i ideologicky nahnala zemědělce do pěstování biopaliv (a mají s tím spojené náklady), je hledání řešení složitější. Proto to nechali poslanci KDU na "vyšší moci", zda si s tím mají zemědělci poradit už teď nebo zda jim dát do roku 2020 šanci změnit komodity pěstování a šanci k navrácení investic do plynárny. Vybízím v tomto všechny zemědělce, aby situaci pochopili, vyřešili a počítali s tím, že po roce 2020 velmi pravděpodobně nebudou dotace na řepku pokračovat, naopak bude nutnost její pěstování omezit.

Ministerstvo zemědělství dobře spolupracovalo s ministerstvem životního prostředí a v nedávné době schválila vláda další opatření, jejíž konkrétnější realizace bude už spadat do rukou další vlády. Patří sem např.vytváření malých i větších rezervoáru vody, které budou sloužit ke zvlhčování vzduchu, zadržování vody a případně i zalévání. Je doporučené pěstování zeleniny.

Proč to píši do výzvy:

Prosím - vyzývám všechny zemědělce, ať další enviromentální nařízení kvitovali v rámci dlouhodobější koncepce, protože stav půd je kritický a klimatické změny - větší sucho - je tu. Nejde o nějaký "socialismus", "omezování", jde o nutnou koncepci,abychom do 10 let nepřišli o řadu polí a neprocházeli se tu po poušti. Nájemníci i majitelé, kteří nemají k půdě vztah by šli dělat něco jiného, ale mrtvé půdy by zde zůstaly.

V novém zákoně se počítá i v obecné krajině se stavbou menší přehrad, aby dešťová voda neodtékala všechna mimo naši republiku. Větší omezení se budou týkat pěstování kukuřice, která velmi eroduje půdu. Dojde také na další a to striktnější omezení používání některých pesticidů při pěstování zejména řepky, protože kromě půdy to znečisťuje podzemní vodu, kterou potom pijeme. Je známé, že pesticidy přispívají ke vzniku rakoviny a hlavně neplodnosti. Ministerstvo v tom již některé kroky podniklo, ale zemědělci to obcházejí a tak se plánuje striktnější řád a kontrola. Stát chce také pomoci malým ekologickým zemědělcům s odbytem v řetězcích a i pomoci najít další trhy.

Počítá se také s tím, že se nebudou opravovat umělé břehy řek a řeky se nechají postupně znovu meandrovat a přirozeně rozlévat do krajiny. Je to výzva pro ty, kteří mají domky v záplavových zónách a byli na to upozorněni, aby koncepčně do budoucna uvažovali se přestěhovat jinam. Nově vzniklé mokřady by měly být chráněné. Při pěstování je zcela evidentní, že musí být střídáno více plodin a pokud možno území s různými plodinami ještě více rozdělit. Při těžbě dřeva mají více pomáhat koně, které neničí lesní půdu. Podpora tohoto trendu a podpora pásových místo kolových vozidel je již výsledkem práce současného ministerstva, další opatření budou ale striktnější, neboť si to situace vyžaduje. Současné ministerstvo připravuje novelu celého vodního zákona.

Výzva pro myslivce

Pokud bychom plánovali "chov divokých prasat biostylem v obilných polích"- ovšem za předpokladu, že na pěstování obilí ani jiných plodin nebudou používány pesticidy, pak bych rozuměla "koncepčnímu" nechávání rozmnožit divoká prasata v krajině.

Pokud ale v budoucí době nechceme divočáky prodávat v nějakém speciálním naplánovaném businessovém plánu (o kterém nevím, že by existoval :) ), pak se velmi přimlouvám za regulaci divokých prasat v krajině. Opět - pokud nebudou přejedeni pesticidy, mohou skončit při přemnožování se na talíři myslivce nebo i u jeho okolí apod.

Již dva roky jsem uvažovala to řešit s ministerstvem zemědělství, neboť louky na benešovsku jsou neuvěřitelně rozorané, divočáci chodí až na pískoviště nebo přímo k domům k malým dětem a je jen otázkou času, kdy dojde k nějaké kolizi i se stádem s mladými (resp. už k několika kolizím došlo a to i přímo v obci, ale jsou to naštěstí zcela výjimky). Prasátka mám ráda, ale geometrickou řadou (nebo už spíše exponenciálně) narůstající počty nemůže časem les ani pole vůbec zvládnout. A mění se i chování divokých prasat. K akci mě ale přiměla až letošní osobní zkušenosti:

http://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615418

Mluvila jsem s několika trampíky, místními obcí a hlavně jsem kontaktovala ministerstvo zemědělství a zjistila, jak situace vypadá a hlavně jak postupuje ministerstvo zemědělství.

Své poznatky jsem shrnula do článku:

http://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=616513

Je jasné, že při tomto tempu množení, kdy má mnoho bachyní 10 mláďat dvakrát do roka a pokud je i uchráníme od prasečího moru, aby se nenakazila domácí prasata, bude za pět let situace v lesích i v obcích ještě bizarnější a hlavně ztráty zemědělců ještě větší.

Situace se týká i tématu boje proti suchu a erozi půdy: Když totiž prasat spásají nemalé množství zemědělských plodin a ještě více by se namnožila, znamenalo by to, že na planetě Zemi, která i kvůli suchu bude mít větší problémy uživit lidi, bychom živili do nekonečna zvyšující se počty divokých prasat. Místo toho, abychom budovali rezervoáry vody.

Ministerstvo zemědělství postupuje logicky a systematicky, viz přiložený článek výše. To, co se velmi špatně odhaduje dnes, je lidský faktor. Nikdo nemůže vědět, kolik myslivců bude mít chuť v jakém období střílet, kolik jich kdy bude na dovolených a jak moc pokročil konzumní a virtuální svět i do této zájmové skupiny.

V současné době, když jsem od rána do pozdního večera procházela krajinou Brd, viděla jen jednoho myslivce a žádnou střelbu neslyšela. (Ale mohou být tak nenápadní, že o nich nikdo nemusí vědět). Přitom zde jsou prasata neuvěřitelně přemnožená. Po prázdninách zavolám na úřady, abych zjistila, nakolik pomohla současná pobídka ministra zemědělství.

Napadla mě dokonce kacířská myšlenka, že se tématu nebudu věnovat jen teoreticky, ale stanu se myslivcem. Pak se mi ale udělalo nevolno při představě, že muži (i někteří myslivci) sedí doma u televize nebo počítače a já žena běhám po lese a střílím divočáky. Mám pocit, že žena by měla rodit děti, život přinášet a otázku obrany obydlí a hospodářství by měli zajišťovat muži.

Proto vás vyzývám, chrabří myslivci, zaujměte své pozice a pokud víte, že i při maximálním nasazení nemáte v následujících pěti letech šanci situaci zvládnout (máte i jiné povinnosti včetně rodiny) ,sejděte se s ministrem zemědělství a naplánujte spolupráci své vlastní zvýšené aktivity s nutností vytvořit profesionální "armádu" dalších myslivců při regulaci divokých prasat v krajině.

Výzva pro politiky

Je celkem zřejmé, že nutné zásahy do svobodného podnikání zemědělců jsou při současném vývoji krajiny nevyhnutelné.Chci vás tímto podpořit, ať dobře volíte mezi zbytečným omezováním a zcela nutnou revolucí (resp. pokračováním cesty) i jasnými striktními předpisy, které mají ochránit náš půdní fond.

Výzva pro developery a businessmany

Obsazování opuštěných budov považuji za samozřejmost a vyzývám vás k tomu.

Přeji nám všem, abychom dokázali vnímat (svým osobním způsobem) nutnost rovnovážného chování ke krajině, aby i naše vnoučata mohla bezpečně běhat po krajině, jedli jsme zdravé jídlo, pole byla úrodná a v krajině nevládlo zbytečné sucho.

Alena Kulhavá

Autor: Alena Kulhavá | čtvrtek 3.8.2017 18:21 | karma článku: 13.80 | přečteno: 553x

Další články blogera

Alena Kulhavá

Co jsem zjistila na ministerstvu zemědělství o divokých prasatech v přírodě i v obcích

Po své nemilé zkušenosti s divokými prasaty při přespávání v lese jsem se rozhodla kontaktovat ministerstvo zemědělství. Pracovníci ministerstva mi velice rádi a obšírně vysvětlili problematiku. Píši i zprávy od trempíků a z obcí.

1.8.2017 v 19:09 | Karma článku: 19.80 | Přečteno: 1145 | Diskuse

Alena Kulhavá

Sedíce v podhradí jsem malovala Karlštejn pro své budoucí děti a co jsem zažila?

Měla jsem možnost nahlédnout do základního rozpoložení a nastavení kolemjdoucích turistů Čechů, cizinců, ale i obyvatel Karlštejna a nakonec se mi přihodila neuvěřitelně nepravděpodobná věc. Přeji vám hezké nejen čtení.

1.8.2017 v 8:25 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 838 |

Alena Kulhavá

Jak šachoval Babiš s rozpočtem,že jsme kromě EUdotací v mínusu a proč se bojí k Moravcovi?

A. Babiš se nebojí diskutovat nejen u Moravce,ale i s jinými novináři.Nejde jen o rozpočet, žalobu od Slováků,ale i o obsah jeho knihy,na který měl být kolegy z jiných stran dotazován a to je to poslední,co by potřeboval.Proč?

30.7.2017 v 21:42 | Karma článku: 31.55 | Přečteno: 1529 |

Další články z rubriky Společnost

Hana Rebeka Šiander

Od chlapů, kteří se vysmívají vzdělání, radši pryč!

Jako žena jsem si myslela, že muži budou u své partnerky ocení inteligenci a dobré vzdělání. Normální muži snad... Ale já jsem narazila na ty, pro které bylo moje vzdělání problémem! Zřejmě chtěli blbku... To ale já nejsem!

16.8.2017 v 16:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 14 | Diskuse

Pavel Liprt

16. srpen, den jediné a naštěstí vítězné námořní bitvy, kterou naši vojáci svedli

Když jsem minulý rok navštívil zajímavou výstavu o Legiovlaku, pojízdné replice legionářského vlaku, zaslechl jsem tam o jedné zajímavé námořní bitvě. A byly u toho opět Československé legie.

16.8.2017 v 16:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse

Martin Hatala

Klapka: Cuketa a já poprvé!

Asi takhle na vysvětlenou: Předem upozorňuji, že jsem dlouho nekuchtil, ale nahromadění dvou cuket mě dohnalo k jejich zpracování. To je jednoduché, slyšel jsem od šťastné dárkyně, jejíž ledničce se značně ulevilo. Ochutíš,

16.8.2017 v 15:47 | Karma článku: 7.96 | Přečteno: 181 | Diskuse

Ondřej Bezouška

Spasení aneb smrt očima našich předků

Jak viděli umírání a smrt naši předkové? Proč se novorozenec nemusel dostat do nebe? A jaký trest potkal zavražděného po smrti? O tom a mnohem více v novém článku, který vás seznámí s pohledem našich předků na svět okolo nás.

16.8.2017 v 15:15 | Karma článku: 11.35 | Přečteno: 247 |

Zdeňka Ortová

Tetování je sebepoškozování

No... je to možné. Mně tetování připomíná sprejerství. Sprejeři a tatéři mají podobnou vlastnost. Jakmile vidí čistou, nepomalovanou plochu, hned se dají do díla a poskvrní ji.

16.8.2017 v 14:47 | Karma článku: 12.24 | Přečteno: 473 | Diskuse
Počet článků 77 Celková karma 19.56 Průměrná čtenost 888

Učím biologii, chemii, zeměpis, tvořivé činnosti, výchovu ke zdraví a vedu pěvecký kroužek. Zároveň jsem poradcem ve zdravém životním stylu. Pomáhám lidem s redukcí váhy, chronickými onemocněními. Řešíme stravu, pohyb, relaxaci, psychosomatiku atd. Školím lékaře, pořádám přednášky pro veřejnost a pracuji i v kontextu ekologie a udržitelného rozvoje. Zpívám v alikvótním sboru, miluji hudbu, přírodu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.