Co jsem zjistila na ministerstvu zemědělství o divokých prasatech v přírodě i v obcích

Po své nemilé zkušenosti s divokými prasaty při přespávání v lese jsem se rozhodla kontaktovat ministerstvo zemědělství. Pracovníci ministerstva mi velice rádi a obšírně vysvětlili problematiku. Píši i zprávy od trempíků a z obcí.

Problém divokých prasat je spojen nejen s tím, že nemají v krajině přirozené nepřátele, ale hlavně se stavem zemědělství. Marie Terezie vydala jasný dekret o tom, že se divočáci mají chovat pouze v oborách, jinak hrozí přemnožení právě kvůli úživnosti na zemědělské půdě. Pozdější generace tuto moudrost nedodržely a dneska tu máme následky. Situace se ještě zhoršila za dob komunismu, kdy se pole sjednotila a dneska se už problém jenom se zvětšuje, přidáváme a přidávají se  nové faktory a tak se prasata množí geometrickou řadou i mění své chování. 

Konkrétní počty (zhruba - nedá se to spočítat) divokých prasat mají jednotlivé obce a potom kraje. Celostátní počet, který visí na stránkách ministerstva nám  při cestování a přespávání v přírodě neposlouží. Přesto si myslím, že má smysl informovat obecní či krajské úřady, ale i ministerstvo o tom, jaké konkrétní zkušenosti lidé mají, protože nejde jen o počty, ale i o chování divokých prasat. 

Problém ale nemají jenom Češi, je to problém celé Evropy. Začalo to na Ukrajině atd., která je sýpkou Evropy a táhne se dál. My jsme na tom v některých ohledech hůře, než některé západoevropské země: 1) Problém číslo jedna jsou propojené lány polí, takže krajina skýtá velká úživná pole pro divoká prasata. Polí také v průběhu času přibývá, resp. ubývá lesů. To je problém, který se více týká České republiky, protože v západních zemích si zachovali menší políčka a zachází s krajinou celkově obezřetněji. 

2) Přibývají satelity se snadno dostupnými odpadky. Vyklápěcí kontejnery jsou bohužel pro prase prý voňavé lákadlo. Tím spíše, že jsou prasata přemnožena, takže hledají nová teritoria. A tím spíše, že se dostala i na pole.

3) Větší chuť zbaštit co je na poli a ne bukvice a žaludy v lese způsobilo pěstování řepky a kukuřice: Jsou to vysokoenergetické potraviny. Pokud se pěstovalo obilí, len apod., prasata se na pole tolik nedostávala.

4) Vzhledem ke snadné dostupnosti vysokoenergetických potravin se nemnoží jednou do roka, ale i dvakrát a v různých ročních obdobích, tudíž na různě stará mláďata můžeme narazit v průběhu celého roku. Mírné zimy způsobují, že téměř žádná selata neuhynou.

5) Lidí přibývá a houbaři i další (byť trempíků a lidí, co v přírodě přespávají ubylo) ruší zvířata přes den, takže ta přestávají být vůči člověku plachá a velký cestovatel a milovník přírody, se kterým jsem mluvila ve vlaku mi potvrzoval, že skutečně v některých oblastech (Brdy, Benešovsko) už nereagují na hluk a jdou proti člověku jako blbci (nejvíce bachyně s odrostlými selaty) i na velmi blízkou vzdálenost a v noci čekají, že naopak člověk uhne. Potvrdil mi, že prase nemá zájem ublížit (pokud bachyně necítí nebezpečí nebo není prase postřelené), ale že na mě někdo ze stáda v noci šlápne, se vyloučit nedá. A potvrdil mi (stejně jako pracovníci na mze), že mláďata jsou více nezvedená, toulají se daleko od bachyně, která má ale o ně stejně strach a tak může vyběhnout na člověka z nervozity.

6) Pejskaři jsou více neukáznění a pouští psi daleko do lesa samotné a to potom mění chování prasat také. 

7) Nebylo to masivní, ale svého času před více lety myslivci odstřelovali někdy i bachyně od mláďat (dnes je zakázané), což je problém: Bachyně učí mláďata, jak se bezpečně a způsobně pohybovat krajinou. Pokud se to nenaučí, dělají si, co chtějí. Bohužel takové generace prasat tu už máme. Na druhou stranu, když mají bachyně dvakrát do roka mláďata, nejčastěji v lese potkáte stádo, nikoliv samotné prase a doba, kdy můžete bachyni rozumně odstřelit, se velmi redukuje. Proto současné ministerstvo zemědělství vydalo v roce 2016 zákon, že se smí divoká prasata - a to celé rodinky - odstřelovat celoročně. Nejsem ráda, že prasátka musí uhynout, ale když jich je tolik a množí se jak krysy a zaplavují celý kraj....nevysvětlíme jim to. 

8) Systém dotací (i z EU) za ztráty všeho druhu způsobuje, že zemědělce nemotivuje se pozastavit nad skladbou plodin v rámci pole a nad velikostí pole a tak zemědělci nemají potřebu situaci řešit.

Co s tím ministerstvo zemědělství dělá v současné době?

Zástřelné 1000Kč, odvezení na veterinární kontrolu a případně do kafilerky 1000Kč (když jde prase použít na maso - pak je hodnotou samotné maso), za nalezení mrtvého kusu 1000Kč. V dnešní době v oblasti zamořené prasečím morem (resp. v jejím okolí) i finance na desinfekci, holinky apod. Toto opatření se týká Moravy a platí od 14.7. 

Řešení do budoucna nejsou snadná a rychlá: 

a) Pokyn střílet myslivci mají, ale je to zájmová činnost, nedá se jim to přikázat. Odměny mají přislíbené a když se budou lépe vyplácet, určitě to i nad míru toho, co kterého myslivce baví, povede k většímu střílení. Vzhledem k tomu že se to týká jen Moravy a na omezenou dobu infekce prasečím morem, tak pro Čechy je motivací v těchto měsících pouze možnost lovit běžně nestandardními nedovolenými způsoby (obojí je na přechodnou dobu). Přesto ale v pohodlné individualistické konzumní době, kdy si všechno můžeme koupit, není motivace dostatečná, aby to situaci vyřešilo. Myslivci necítí tolik potřeba jako dříve střílet kance na hostinu a ani nemají potřebu "zachránit stát od invaze divokých prasat."  Jedno řešení bych tu měla: Můžete se stát myslivcem. Snadno se to řekne a berte to jako inspiraci na okraj, protože i já bych jím těžko mohla být. Je ale možné, že až se budou v budoucnu prasata promenádovat běžně v satelitech a okrajích i tradičních obcích (zatím je to občasně pravidelně), tak se řada z nás stane myslivci. Můžete podporovat myslivce nebo motivovat vládu - konkrétně ministra a hlavně ministerstvo zemědělství - odbor myslivosti k vytvoření nějaké profesionální skupiny myslivců, která bude mít lov divokých prasat za úkol (a dostane i normálně plat podle výsledků). Dokud se občané nebudou hlásit, je jasné, že zbytečně vynakládat finanční prostředky stát nebude. 

b) Situace se hodně liší kraj od kraje: Kde je více energetických polí nebo se přemnožují prasata již delší dobu, tam je stav alarmující, v jiných krajích to není tak strašné. Pokud můžete, informujte místní i krajské a celostátní odbory myslivosti nebo i krajské veterinární správy  o tom, jak je to vašem kraji. 

c) Pokud nás tolik láká jít krajinou a spát v krajině, je třeba vědět, kde je prasat více a kde méně: Zatím podle vyprávění místních i trempíků a i podle stavu krajiny vím, že hodně prasat je na Benešovsku, katastrofální je stav v Brdech (do Mníšku a do Karlštejna chodí i do obce, já jsem zaznamenala i v Jílovišti). Tam se těžko stane, aby nějaké stádo v noci člověk nepotkal. Jeden trempík, který jezdí po celém světě právě tam spát nechce, protože jednou na něj bachyně také vyjela a jednou potkal v noci stočlenné stádo prasat. Aljaška i s medvědy je podle něj bezpečnější. Celkově v celém středočeském kraji je situace špatná. V Krkonoších na svazích (ne hřebenech) je divokých prasat překvapivě také dost (ale méně). Lepší je situace na Vysočině, konkrétně v okolí Jihlavy a Pelhřimova  (jak podle trempíků, tak podle pracovníka mze). Více informací zatím nemám. 

d) Až se prasátka ještě více namnoží a pokud se změní politika zemědělství a na škody od prasat nebude možné připlácet, je šance, že zemědělci začnou uvažovat o změně plodin i o zmenšení polí a vytvoření přirozenější krajiny. Je to ale velký otazník a běh na dlouhou trať. Zatím s tím zemědělci srozuměni nejsou. Ani na západě se zemědělcům nechce zmenšovat - rozdělovat vlastí pole přírodnějšími prvky. (V Itálii mají jablečnící dokonce ujímání, když mají ve velkém  sadu nechat jen pár stromů pro ptáky). Trendem světa je maximální zisk a zemědělci mají čím dál horší postavení ve společnosti (vyhrávají bankéři apod.), i když nás primárně živí. Takže se jejich neochotě něco měnit na druhou stranu ani nedivím. Přesto je to problém, který budeme muset asi časem řešit. 

e) To, co stojí proti cestě, jak naložit s problémem divokých prasat, je pěstování  vysokoenergetických plodin: řepky a kukuřice. V současné době aby někteří zemědělci nezkrachovali (a nejde vůbec o Babiše, ale o malé zemědělce) se pěstování řepky prodloužilo, ale do budoucna se s ní v takovém měřítku nepočítá (ani ti, kteří podpořili dočasné prodloužení i když Babiš je nevyzpytatelný) a naopak je nutné v rámci zachování vody v krajině pěstovat více zeleniny a pícnin.  Zemědělci jen dostali čas na změnu strategie Není s řepkou možné takto počítat a) abychom na polích pěstovali paliva místo potravin a tím půdu vyčerpávali b) pesticidy na řepku ohrožují i naše zdraví, dokonce i kolemjdoucí. I tam už proběhla určitá vládní nařízení ve snížení používání pesticidů a je možné, že časem Evropa ozdraví své zemědělství ještě více (je to velké téma např. i v Jižním Tyrolsku, kam jezdím). Z hlediska energetiky se počítá s tím, že do 15-30 let budou k dispozici levnější elektromobily (přejde se na ně postupně), zefektivní se i fotovoltaika (včetně recyklace drahých materiálů). V tomto trendu významně přispívají i naši vědci a kamarád z Mnichova se v rámci Audi na tom také podílí. Přesto vnímám jako dobré podpořit vládu - jak současnou (je před volbami), tak hlavně po volbách k co nejvíce ekologickým opatřením.

Bylo by dobré, aby řepka a slunečnice zůstala jako olejnina pro naši domácí spotřebu (za studena lisovaný olej je velmi výživný a tepelně upravený používáme na vaření) a na vývoz jen v rozumné míře, jako palivo by se nepoužívala.  Pokud by celosvětově ubyla konzumace masa (protože ta spotřebuje více plodin v rámci krmení zvířat - viz potravní řetězec), celé planetě Zemi i nám lidem, kteří se máme oproti např. Africe velmi dobře, by se ulevilo. Na druhou stranu když už budeme konzumovat maso, tak je dobré konzumovat české maso. S tím souvisí plánovaná podpora chování našeho skotu, prasat a volně běhajících slepic a tak i na polích střídat více plodin, včetně vojtěšky. Návrhy jsou jasně vypracovány, včetně programu do mobilu nebo počítače, kde si může každý zemědělec, který nemá vysokou školu, spočítat co jak má pěstovat (včetně retenčních pásů, které souvisí nikoli s prasaty, ale zadržováním vody). Zbývá věc dotáhnout. Zemědělci bohužel mají často pole pronajatá a tak nemají ten dřívější osobní vztah k půdě a nařízení tedy musí přicházet od vlády. 

f) Netěší mě, že divoká prasata hynou nepříjemnou smrtí na prasečí mor, ale je to sebezáchovná funkce přírody, když se někde něco přemnoží, že se tam zároveň rozmnoží i nemoci. Jenže my chceme, aby přežila ta domácí (a proto se nákaza nešířila dál) a uhynula jen ta divoká a to je těžko realizovatelné. 

Pokud máte jakékoliv nápady a informace, pište do komentářů a také volejte a pište na ministerstvo zemědělství.

a) obor myslivosti

b) státní veterinární správu. 

 Pokud máte zkušenosti z vašeho konkrétního kraje, také prosím pište do komentářů, budu informace (byť nemají statistickou hodnotu ve vědeckém slova smyslu) sbírat. 

Moje zkušenosti a další zkušenosti lidí (kteří ale právě nenapsali odkud jsou) najdete v článku: 

http://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=615418

Děkuji vám předem za spolupráci. Alena Kulhavá