Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

1) Kniha Rogera Scrutona popisuje velmi přesně to, jak a kam se ubírá naše kultura

27. 07. 2017 7:21:17
Čtu zajímavé filosofické, sociologicko-hisorické knihy, dva přátelé profesoři více, než já. Říkali "tuto knihu si musíš přečíst, protože to je přesně to, o čem všichni tři mluvíme už léta". Pokusila jsem se o výtah knihy.

Kniha Rogera Scrutona je v současné době rozebraná, proto jsem si dovolila udělat z ní zde výtah. Na druhou stranu tento výtah je pouze stručným výtahem a absolutně nemůže nahradit květnatost a všechny úžasné souvislosti v knize a proto vám vřele doporučuji až kniha vyjde, si ji koupit a přečíst, případně sehnat v této době v antikvariátu.

Slovo "kultura" má dva významy, které se v knize prolínají: Kultura jako "to zděděné společně sdílené po předcích" -tj. rituály, zvyky, slavnosti, písně atd. a "vyšší kultura" - tj. to, co známe pod pojmem "vyšší umění" - něco, kde se člověk snaží ve svém oboru o maximum krásného a hlubokého v uměleckých dílech, literární činnosti atd.

Kultura od počátku vyvíjela ruku v ruce s náboženstvím

V rámci rituálů promlouvá hlas předků, pro kmeny jsou důležité "rituály přechodu" do dospělosti, prvního milování a svatby, porodu, smrti. Smrtí vchází umírající mezi předky a rituály umožňují lidem vnímat posvátnost celého procesu. Pohřební obřad je i hojivou mastí na lidské smutky, protože kmen sjednocuje v jeho sounáležitosti. Zůstává i posvátné pouto se zesnulými, které váže žijící k tomu, aby respektovali přání předků v tom smyslu, aby udržovali kulturu kmene žijící (na rozdíl od novověku, kde máme kult mládí, které určuje trendy a která nemá překážky získat vše pro sebe sama).

V kmenové i pozdější např. Řecké atd. kultuře jde o sounáležitost, vnímání toho, co je dobré a co špatné. Pokud člověk udělá něco špatného, kromě poučení a lepšího života po té ze sebe rituály smývá pocit viny. Opakované rituály také smývají i "prvotní hřích", kterým je míněno pokušení (nejen v biblickém slova smyslu) a člověk je tak znovu ustavován do Řádu se sebou sama, s kmenem, s Vesmírem. V rituálech se používá různých darů, svátostí, tanců.V současné době zažívá malá část společnosti skutečně autentický návrat k vnitřnímu pochopení a hlavně žití těchto principů a to ale v kontextu moderní doby a prožité historie, která se k lidstvu váže (čili jinak, než tomu bylo dříve). Ale je to menšina, pro většinu to bývá (pokud se k tomu v rámci přátel, školy, kursu vůbec dostane) spíše exkurze do takového způsobu života (kom.AK)

Kmenová-náboženská i pozdější kultura je prodchnuta mýty: Silnými příběhy, které člověka upamatovávají na jeho velikost (lásku, statečnost, životní Příběh, osud).

Pro vysokou kulturu Athén byla podstatná řecká tragédie: "Drama jedince, který spáchá zločin vůči víře (chce měnit osud, udělá něco špatného), upadne proto v nemilost a je tím vydělen ze společenství. Katarze, kterou přinese hrdinova smrt, je náboženským citem - představuje obnovené společenství, do něhož je chybující hrdina skrze svou smrt a proměnu přijat zpět. Tím se vysvětluje i podivný poklid, který vzejde ze všech těch podivných vražd."

Kmenové zvyky jsou velmi zdravé, vedou k posilování charakteru člověka a zdravému, stabilnímu žití komunity. "Etické nazírání dodává lidským záležitostem osobní charakter, a tím nás pozvedá nad úroveň přírody a staví nás po boku soudce" : Boha-Prozřetelnosti-Vesmíru. Pak člověk není tvorem okamžiku, ale je zodpovědným za své činy. Zde se rodí pojmy Duše, Duch, Já, svědomí. Prostředky a cíl jsou v bohoslužbě neoddělitelné: V liturgii stejně jako v umění jsou obdobně neoddělitelné myšlenka a zkušenost." Proto skutečné náboženské nelze jen myslet, ale i zakoušet - opakovaně v životě žít.

"Etické nazírání umožňuje vyšší emoce, jejichž prostřednictvím zušlechťuje naše životy i těch kolem nás. V rámci milenecké i rodičovské lásky směřujeme k těžko postižitelnému transcendentálnímu středu, bohu podobné nicotě, která je zároveň vším, ke světlu, které září z lidských očí, zároveň však z nezachytitelného kdesi za nimi. Toto odhalení jedince v jeho svobodě je jedním ze základních témat vysokého umění a je v celku pochopitelné, proč: neboť zároveň přitahuje a zapovídá popisování. Vyvolává posvátnou úctu a radostnou náladu, jako bychom se nacházeli v přítomnosti božského mystéria."

Z tohoto výchozího etického bodu nás život "vede k tomu, abychom k druhým chovali úctu a oddanost. Dodává důležitost, tajemnost a posvátnost i tomu nejobyčejnějšímu jednání, osvěcuje naše činy smysluplností, jež není z tohoto světa."

Osvícenství a vysoké umění

Osvícenství souvisí s rozvojem věd a francouzskou revolucí. "Typická je pro ně nedůvěra k autoritám, úcta k rozumu a prosazování názoru, že že základem morálního a politického řádu je svoboda jednotlivce, nikoliv božský příkaz. Veškerá moc je pouze svobodným rozhodnutím těch, kdo se jí rozhodli podrobit.Lidé se naučili chápat své povinnosti jakožto smluvní a zároveň začali uvažovat o tom, jak jim uniknout." Osvícenství ale již v sobě chovalo i svoji obavu z osvícenství: Co kdyby lidé odhodily všechny zábrany a oddali se životu plnému světských radovánek? Kam by to vedlo? Co kdyby potom chtěli cítit bývalou autoritu a přítomnost posvátného?

Osvícenec je také osamocený individualista, který není už tak propojen s celkem, se společenstvím. Vzdal se pout, má svobodu, ale vnitřně začíná žít jako cizinec mezi cizinci. Uvědomuje si ale, že není cesty nazpět, že bude i do budoucna vydán tomuto vnitřnímu napětí.

V době renesance se začalo umění a náboženství rozcházet, protože náboženství zachvátil zmatek. Podobně v rámci i pozdějšího úpadku. Baroko bylo naopak tendencí k opětovnému spojení umění a náboženství. Osvícenství na to zareagovalo výše zmíněným způsobem.

Přestože osvícenství kladlo důraz na osvobození člověka a na myšlení, druhým pilířem, aby člověk byl šťastný a cítil se v pravdě člověkem, tj. bytostí celistvou a pozdvihnout nad zvířecí rovinu i nad spekulace, bylo umění. Osvícenci si totiž uvědomili, že lidský svět lze nahlédnout buď zevně (věda) nebo zevnitř (umění).

"Prostřednictvím umění a literatury jsme učiněni celými a naše "já" je opět sjednoceno s jeho zákonitým shromážděním. Možná právě tohle je význam vysoké kultury."

Pokud je dnes u mladých ve školách (od základní po vysoké) "jedno, co čtou" - resp. nedostávají se do kontaktu, do zkušenosti s vysokou literaturou, nemohou ani pochopit, že tajemství života může skrývat něco tak neživého, jako je kniha - zvláště pak třeba kniha napsaná před tisíci lety. Později je vůbec těžko vysvětlit, proč by měli mladí vůbec číst.

Estetický pohled

"Jak klesala víra, rostla estetika: výtvarné umění, hudba, poezie a krásy přírody začaly v životě člověka nabývat onoho zásadního významu, který mají dodnes.Skrze krásnu zažíváme svět, jeho účelnost, vznešenost a jako bychom viděli až za hranice tohoto světa a spatřili tam cosi ohromujícího a nepopsatelného, z čehož se ta krása i účelnost zakládá." Lidé osvícenství (a posléze romantismu) věděli že o transcendentálním nemůžeme nic vědět, ale můžeme ho zakoušet právě skrze krásu a pravdu.

Romantismus

Vznikají zednářské a rozekruciánské řády jako touha opět patřit k nějakému společenstvu. V rámci těchto řádů jsou také důležité obřady přechodu - zasvěcení, tak jako v dávných kulturách.

"Romantické umění hluboce lituje konce života přirozené zbožnosti, které osvícenství zničilo. Pro romantického hrdinu je svoboda absolutní hodnotou, zároveň však nesnesitelným břemenem, které padá až na samé dno duše: Beethoven, atd. Z této lítosti pak vyrůstá romantická naděje, že představivostí se podaří znovustvořit společenství, které ve skutečnosti už v té podobně jako dříve už nikdy existovat nebude.(Pouze v některých aspektech jako vzpomínka a v některých aspektech jako autentické žití u menších komunit dnes v rámci masové společnosti i v Čechách. Některé vesnice a obce se k tomu také alespoň v určité rovině vrací. Z nemalé části zažívají i "to krásné společné" i dnes praktikující křesťané. Krásu a úžas nad uměním případně i přírodou zažívají i jednotlivci a skupiny lidí ve městě). Odtud ona lidová poezie, lidové tradice, kamenné zídky atd. V romantickém umění převládají tři témata: Příroda, milenecká láska a svět před osvícenstvím. Romantismus byl umělecky nejbohatším obdobím, jaké naše civilizace poznala. "

Kam se naše kultura vyvíjela dál? To se dozvíte v dalším článku, který vyjde večer.

Alena Kulhavá

Autor: Alena Kulhavá | čtvrtek 27.7.2017 7:21 | karma článku: 14.63 | přečteno: 926x

Další články blogera

Alena Kulhavá

Sucho a eroze půdy: Výzva pro zemědělce, občany, myslivce, developery a politiky

Ve svém dřívějším článku jsem popisovala, co dělám ve svém životě konkrétně já, abych zpomalovala vznik nedostatku vody v Čechách. Nebudu se opakovat a článek přikládám. Mám ale další inspirace a to i pro zemědělce a myslivce.

3.8.2017 v 18:21 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 553 |

Alena Kulhavá

Co jsem zjistila na ministerstvu zemědělství o divokých prasatech v přírodě i v obcích

Po své nemilé zkušenosti s divokými prasaty při přespávání v lese jsem se rozhodla kontaktovat ministerstvo zemědělství. Pracovníci ministerstva mi velice rádi a obšírně vysvětlili problematiku. Píši i zprávy od trempíků a z obcí.

1.8.2017 v 19:09 | Karma článku: 19.80 | Přečteno: 1145 | Diskuse

Alena Kulhavá

Sedíce v podhradí jsem malovala Karlštejn pro své budoucí děti a co jsem zažila?

Měla jsem možnost nahlédnout do základního rozpoložení a nastavení kolemjdoucích turistů Čechů, cizinců, ale i obyvatel Karlštejna a nakonec se mi přihodila neuvěřitelně nepravděpodobná věc. Přeji vám hezké nejen čtení.

1.8.2017 v 8:25 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 838 |

Alena Kulhavá

Jak šachoval Babiš s rozpočtem,že jsme kromě EUdotací v mínusu a proč se bojí k Moravcovi?

A. Babiš se nebojí diskutovat nejen u Moravce,ale i s jinými novináři.Nejde jen o rozpočet, žalobu od Slováků,ale i o obsah jeho knihy,na který měl být kolegy z jiných stran dotazován a to je to poslední,co by potřeboval.Proč?

30.7.2017 v 21:42 | Karma článku: 31.55 | Přečteno: 1529 |

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Církevní restituce Květné zahrady, další katolická zlodějna

Je to jen čtyřiadvacet a něco hodin, co se zde na blogu psalo o Květné zahradě a žádosti církve o její vrácení. A hle, už jsem o Květné zahradě napsal článek i já. Asi jsem opravdu zloděj, stejný jako katolická církev

16.8.2017 v 17:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Od chlapů, kteří se vysmívají vzdělání, radši pryč!

Jako žena jsem si myslela, že muži budou u své partnerky ocení inteligenci a dobré vzdělání. Normální muži snad... Ale já jsem narazila na ty, pro které bylo moje vzdělání problémem! Zřejmě chtěli blbku... To ale já nejsem!

16.8.2017 v 16:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 14 | Diskuse

Pavel Liprt

16. srpen, den jediné a naštěstí vítězné námořní bitvy, kterou naši vojáci svedli

Když jsem minulý rok navštívil zajímavou výstavu o Legiovlaku, pojízdné replice legionářského vlaku, zaslechl jsem tam o jedné zajímavé námořní bitvě. A byly u toho opět Československé legie.

16.8.2017 v 16:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse

Martin Hatala

Klapka: Cuketa a já poprvé!

Asi takhle na vysvětlenou: Předem upozorňuji, že jsem dlouho nekuchtil, ale nahromadění dvou cuket mě dohnalo k jejich zpracování. To je jednoduché, slyšel jsem od šťastné dárkyně, jejíž ledničce se značně ulevilo. Ochutíš,

16.8.2017 v 15:47 | Karma článku: 7.96 | Přečteno: 181 | Diskuse

Ondřej Bezouška

Spasení aneb smrt očima našich předků

Jak viděli umírání a smrt naši předkové? Proč se novorozenec nemusel dostat do nebe? A jaký trest potkal zavražděného po smrti? O tom a mnohem více v novém článku, který vás seznámí s pohledem našich předků na svět okolo nás.

16.8.2017 v 15:15 | Karma článku: 11.35 | Přečteno: 247 |
Počet článků 77 Celková karma 19.56 Průměrná čtenost 888

Učím biologii, chemii, zeměpis, tvořivé činnosti, výchovu ke zdraví a vedu pěvecký kroužek. Zároveň jsem poradcem ve zdravém životním stylu. Pomáhám lidem s redukcí váhy, chronickými onemocněními. Řešíme stravu, pohyb, relaxaci, psychosomatiku atd. Školím lékaře, pořádám přednášky pro veřejnost a pracuji i v kontextu ekologie a udržitelného rozvoje. Zpívám v alikvótním sboru, miluji hudbu, přírodu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.